Dnes nás čeká celodenní výlet lodí na okolní ostrovy: Hvar, Sveti Klement, Vis, Biševo a Ravnik. Výlet na přání pro nás zařídil náš zlatý pan domácí. Kamarády má opravdu všude. 
Po přivítání a nalodění ihned vyrážíme a naše pláž rychle mizí za ohybem. Kapitán Ivan nás seznamuje s trasou. Nejprve zamíříme do jedné ze zátok Brače, kde se nachází bunkr z války…
I s kapitánem je nás na lodi 12. Loď letí kupředu, skáče na vlnách a já jsem ráda, že jsem si před plavbou vzala Cocculine, abych plavbu zvládla…
Bunkr Krušica se nachází ve stejnojmenné zátoce ostrova Brač…
Kapitán s námi zajíždí dovnitř. Nachází se tu i přespolní kuchyně a je vidět, že je stále využívaná…
Vyrážíme plnou parou směr Hvar. Loď nadskakuje na vlnách a naše žaludky též, je to mazec. Dávám Davčovi také prášek Cocculine, protože se mu začíná dělat špatně. Potom oba jízdu zvládáme už dobře…
Kotvíme v přístavu hlavního města Hvar (ostrov Hvar)…
Ivan odjíždí zaparkovat loď a my máme 1,5 hodiny na prohlídku města…
Chlapi na pevné půdě dostávají hlad, vybalují svačiny a ve stínu palem je konzumují. Mezitím pátrám v mapách po zajímavostech města a zkoumám, co by se dalo za tak krátkou dobu zvládnout…
Vyhrává výstup k pevnosti Spanjola, která se nachází na kopci nad přístavem ve výšce přibližně 110 metrů nad mořem a dostanete se k ní krásným parkem…
Park středomořské flóry (nachází se na jižním svahu mezi pevností a městem) nese název Park Dr. Josipa Avelinja na počest chorvatského podnikatele v turistickém ruchu, který se o zbudování parku zasloužil…
V parku rostou pinie, cypřiše, olivovníky, medvědice, šalvěj, máta, levandule, smil. Dále zde najdeme různé druhy kaktusů, agáve, palem, mimóz, citrusů a bugenvilií…
Kostel Panny Marie na Kruvenici (postaven v průběhu 14. a 15. století)…
Pod pevností lákají k odpočinku parádní relaxační lehátka s krásným výhledem na přístav a město a okolní ostrůvky (Paklené či Smolné ostrovy). My je bohužel nemůžeme využít, neboť čas je neúprosný a náš program nabitý. Na prohlídku pevnosti také nezbývá čas, proto se pokocháme výhledem a scházíme zpátky…
Malebné uličky ve městě Hvar…
Kostel Sv. Štěpána (Sv.Stjepan) na náměstí Trg Svetog Stjepana…
Zmrzlina nesmí chybět…
Zvědaví rackové přihlížejí našemu odjezdu…
Ivan „přidává plyn“ a brzy nám město Hvar mizí v dáli. Na obzoru se rýsuje městská pevnost Španjola (Tvrđava Španjola), od které jsme před chvílí koukali dolů a která byla spolu s městskými hradbami vojenskou ochranou města a přístavu Hvar…
Nyní míříme k ostrovu Vis. Davča si užívá kapitánování s Ivanem…
Maják Rt.Stončica na ostrově Vis, který byl postavěn před 10-ti lety…
Kotvíme u krásné písečné pláže Vela Smokova na Visu a musíme si na ni doplavat. Voda jako kafe, beru mobil mezi zuby a plavu k pláži. Rostou na ní bílé květiny, podobné narcisům, moc pěkné místo…
Davča je ve svém živlu: pozoruje platýse a nakonec se s pomocí Ivana překoná a skočí z přídě (foceno mobilem). Náš kapitán má vůbec smysl pro humor: když se blížím k lodi s mobilem v zubech, vytáhne kotvu a začne mi odplouvat. Ostatní pasažéři mě povzbuzují a já vynakládám tempo závodního plavce, abych se zachytila za můstek…
Následuje ostrov Ravnik, kde se nachází Zelena špilja. Vznikla působením mořských vln narážejících na vápencové skály ostrůvku. Zvláštností jsou dva vchody do jeskyně, obrovské otvory do nitra ostrova, jen pár metrů od sebe vzdálené. Jeskyně je tak velká, že za druhé světové války mohla poskytovat úkryt menším válečným lodím. Lom světla pronikající do jeskyně, ji zbarvuje do zelených odstínů. Dnes je bohužel uzavřená (vyrozuměli jsme, že kvůli hladině vody)…
Na řadě je pláž Stiniva na ostrově Vis, kterou turisté r.2016 zvolili v každoroční anketě o nejlepší evropskou pláž, vyhlášenou portálem European Best Destination, na 1.místě…
Ihned upoutá svým tvarem (Ivan nám ji během plavby ukazuje na letáčku): zužuje se k 7-mi metrovému úzkému vstupu, za kterým se opět rozšiřuje v malebný prostor sevřený 35 m vysokými skalami (člověk si tu připadá jako ve skalním hrnci). Zejména při pohledu shora je prý patrné, jak příroda tuto impozantní část zátoky vytvořila. Vznikla totiž zřícením stropu velké jeskyně. Proto je také od roku 1967 chráněna jako mimořádný přírodní výtvor.Mám k dispozici pouze tento jediný záběr, neboť po zakotvení u vstupu (naše loď kotví až ve 3. řadě lodí), zůstal foťák v podpalubí, pečlivě střežen kapitánem a my jsme museli na pláž doplavat. Nejprve mezi řadami lodí a poté prostorem mezi skalami. Bylo to náročné, ale nádherné! 
Jižní pobřeží Visu je divoké, s vysokými útesy, na nichž sídlí ptačí kolonie…
Ivan s námi zajíždí do jeskyní na útesech. Vždy vyrazí na plný chod a brzdí metr od skály zpětným chodem. Potom se směje našim vyjeveným výrazům. Náš kapitán má smysl pro humor a plavba s ním je opravdu zážitková…
Zde nám ukazuje nejmenší pláž na Visu: měří 1 metr a sedí na ní paní s dítětem (připlavali sem z nedaleko kotvící loďky). Kapitán nám nabízí další možnost koupání, ale po makačce na Stinivě jsou všichni pasažéři vyplavaní a nikomu se do vody zatím nechce. Pokračujeme tedy dál…
Opouštíme pobřeží ostrova Vis, na jehož svazích jsou vybudovány bunkry a míříme k ostrovu Biševo, který se nachází jen o 5 km jižněji…
Připlouváme k obci Mezuporat na ostrově Biševo, kde nás kapitán vysadí a ukáže, kde zakoupit lístky na plavbu do Modré jeskyně. Naše rodina zamíří nejprve na wc a uděláme dobře: současně s námi se tu sešlo naráz více návštěvníků a po zakoupení lístků jsou jimi malé čluny, vozící turisty do jeskyně, přeplněny…
Po zakoupení lístků nasedáme do loďky a v klidu si užíváme jízdu (je nás v něm pouze 6)…
Modrou jeskyni najdete v zátoce Balun na východním pobřeží ostrova. Vchod do jeskyně je jen 1,5 m vysoký a 2,5 m široký. Původně se dalo dostat do jeskyně jedině tak, že se dovnitř podplavalo. V roce 1884 byl však za pomocí dynamitu vytvořen takový vchod, aby se do jeskyně dalo vplout i s člunem…Vjezd do jeskyně je adrenalin: lodník si to namíří přímo na vchod a jen zavolá, abyste se skrčili do loďky. A najednou jste v černé tmě, která postupně přechází v nádhernou modř…
Jeskyně, která má délku 18 m, výšku 6 m a hloubku 6 m, vznikla společným působením mořských vln a eroze vápence. V poledne, když je klidná mořská hladina, sem dopadají sluneční paprsky a od bělostného dna jeskyně se odrážejí zpět. Lomem světla vznikají zajímavé modré a stříbřité světelné efekty. Nejsilnější jsou právě v létě, zejména dopoledne mezi 11-12 hodinou…Co vám budu povídat: je to nádhera, která stojí za vidění. Lodník uvnitř vypne motor a nechá návštěvníky kochat se tou krásou. Pomalinku se obepluje skalnatý výběžek uprostřed jeskyně dokola a ven se vrátíte stejnou cestou…
Po prohlídce jeskyně si pro nás připlouvá náš kapitán. Vracíme se k ostrovu Vis a kopírujeme jeho západní a severní pobřeží. Poslední zastávkou na tomto výletě bude město Vis…
Plavba okolo Visu do města Vis trvá a skákání lodi na vlnách nás uspává. Davča úplně odpadá na boční sedačce. V zátoce na dohled města Ivan najednou vystřelí a s nakloněnou lodí 3x obkrouží zátoku. Všichni se držíme, pištíme, jen Davča tvrdě spí a ani ho to nevzbudí! Dokonce s ním zatřesu, aby si jízdu také užil, ale chrní si dál a ostatní kolem nás mají záchvat smíchu. 
Do 18-ti hod máme čas na procházku městem Vis a na večeři…
Dnes máme chuť na plieskavicu a kuřecí steak. Jídlo je výborné…
Samozřejmě koštujeme i zmrzlinu a zbývající čas využijeme k procházce po nábřeží a památkách. Těsně před vyplutím nakupujeme ve Studenaci chléb a vajíčka, aby bylo zítra co jíst, když budeme mít volný den na pláži a do obchodu se dostaneme nejdřív pozítří…
Společná fotka s Ivanem na Visu…
Při zpáteční plavbě na nás stříká voda a kapitán nám poskytne nepromokavé bundy Kilimandžáro. Prostě servis se vším všudy…
Sedím vedle Ivana a povídáme o jeho práci (v zimě rybaří, v létě vozí turisty) a také se zajímám o přístroje na palubní desce, což mi trpělivě vysvětluje…
Blížíme se k Brači. Teď jdou krásně vidět 5-ti kilometrové šotolinové serpentiny, po kterých jezdíme autem k našemu apartmánu…
Náš kousek ráje na Brači je nadohled…
Po hodinové plavbě nás Ivan vysazuje na pláži. Tentokrát ovšem nezastaví u mola, ale najede přídí přímo na pláž a máme si prý skočit, abychom to měli zábavnější! 