Krásný jarní výlet do Bílých Karpat se vydařil za slunečného počasí. Navštívili jsme 4 rozhledny, obec Vlčnov a město Uheský Brod. Jediné mínus celého výletu byla skutečnost, že se nedalo nikde cestou najíst a museli jsme to nechat až na doma…
Přijíždíme do obce Nivnice, kde se za humny nachází Kaple Nejsvětější Trojice a opodál rozhledna U Trojice…
Rozhledna U Trojice…
Ve snaze přilákat více turistů se v r. 2006 rozhodlo šest obcí sdružených v mikroregionu Východní Slovácko (Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz a Vlčnov) ke stavbě vyhlídkových věží. Původní plán počítal dokonce s osmi rozhlednami na území mikroregionu, postupem času se projekt omezil na šest (bohužel zcela identických) vyhlídkových staveb. My se na 3 z nich dnes vypravíme…
Pohled z rozhledny na obec Nivnice…
Další z výhledů z rozhledny…
Pěkný je pohled seshora na Kapli Nejsvětější Trojice, která se nachází v místě, kde původně stála Boží muka, později přestavěná na malou kapličku…
Zatímco jsme se kochali výhledy z rozhledny, náš “Krosík” se kochal zdejší krajinou. Autem se dá totiž přiblížit až k rozhledně…
Přejíždíme na menší parkoviště nad obcí Březová…
Míříme k další rozhledně: U Křížku…
Po červené značce je to k rozhledně jen něco málo přes 500 metrů (zatím jsme se dnes nepředřeli, ale brzy vše doženeme). Příjemná procházka mezi kvetoucími loukami…
…a kousek lesem. Rozhledna U Křížku je nadohled…
Rozhledna U Křížku
Z této rozhledny se nabízejí úžasná panoramata. Hned naproti vidíme hřeben s rozhlednou Velký Lopeník, která nás čeká…
Více vpravo pak nejde přehlédnout Velkou Javořinu s vysílačem (kam se v budoucnu též chystáme)…
Vítr trochu víc pofukuje a lomcuje s plechem na střeše rozhledny, což vydává docela děsivé zvuky. Ale výhledy teda parádní…
Návrat k parkovišti s výhledem na Velkou Javořinu a Křížek u cesty…
Nastává pravý čas na zdolání Velkého Lopeníku. 
Zelená značka nás nejprve vede krajem pole a potom se stáčí do lesa k brodu…
Pěkná pěšina, vedoucí převážně bukovým lesem, začne brzy stoupat…
Značka nás chvíli vede i po asfaltové cestě…
A stoupání je tady!
Davčovi přistává na ruce brouk…
Dokonce s ním absolvuje 1 km cesty. Aspoň Davču rozptýlí a ten zapomene, že se šlape do kopce…
Brouk je v čudu a opět se odpočívá…
Po hranici se Slovenskem se plazíme téměř po břiše vzhůru na Velký Lopeník (ale dolů to pak bylo horší)…
Zaječí zelí už kvete…
Divočina jak má být…
Čím výš stoupáme, stromy vypadají strašidelněji…
Příchod na Velký Lopeník…Odpočinek je namístě, výstup nám dal zabrat. Takže klasika: svačinka, pití a pak hurá nahoru…
Chlapi jsou zmožení, takže se vzhůru vydávám jako první, zatímco relaxují…
Nádhera! Sem se vyplatilo vynaložit námahu v prudkém kopci. Výhledy jsou parádní. Zde na Slovenskou stranu…
Na druhé straně se nabízí pohled na Velkou Javořinu…
A stále relaxují. 
Procházím se zatím kolem, než se kluci pokochají výhledy. Mají tu super rozhlednový rozcestník…
Památník padlým Sovětským vojákům…
Rozhledna na Velkém Lopeníku stojí od r.2005 na česko-slovenské hranici a na jejím vzniku se podíleli lidé z obou stran hranice. Výška věže je 22 metrů a vystoupáte 101 schodů…
Sestup absolvujeme po stejné trase a první část je natolik prudká, že se po kouskách zastavují a odpočívají i skupiny mladých lidí. Což teprve my s rozvrzanými koleny a vzdorujícím dítětem…
Po přejezdu k místu, odkud se dá dostat nejlépe k poslední navštívené rozhledně tohoto dne, uvítáme, že stačí ujít po rovině cca 700 metrů. Zde stávala za 2. světové války vojenská pozorovatelna (letecká hláska) i s ubikací pro členy obsluhy…
Rozhledna Obecnice
Pěkný výhled se nabízí na obci Korytnou,…
…a také na Velký Lopeník (kopec vpravo na obzoru)…
Spokojeni s výletem jsme všichni…
Odjíždíme do Vlčnova, ale Muzeum lidových pálenic již nezastihneme otevřené. Tak snad někdy příště…
Při zpáteční cestě se chceme někde najíst (svačinky došly) a hledáme restauraci. Bohužel nenacházíme ani v Uherském Brodě. Veškeré tipy, které dostáváme, nemůžeme využít. Buď je v restauraci právě uzavřená společnost, svatba nebo je úplně zavřeno a v jediné, kam by se dalo sednout, mají nesmyslná předražená jídla, která ani nevíme, co to je (jakoby zanikala naše tradiční česká kuchyně 
Takže jsme se prošli do Uherském Brodě a můžeme jet zase dál…
Při cestě domů stavíme různě, i ve Zlíně, Otrokovicích, ale opravdu nikde se nám nepodaří sednout. Všude “uzavřená společnost”.
Více fotografií z výletu najdete na tomto odkaze:https://acijka.rajce.idnes.cz/Bile_Karpaty-rozhledna_U_Trojice,_U_Krizku,_Obecnice,_Velky_Lopenik,_Uhersky_Brod…28.4.2018