3-denní pobyt v Praze s mamkou…22.-24.5.2018

Tento pobyt ode mě dostala maminka k narozeninám a užily jsme si jej na 1000 %. Samozřejmě nejdřív protestovala, znáte to: „Nechci, abys za mě tolik utrácela…“,“Tři dny? Tak dlouho? Vždyť mi zaroste zahrada a kdo mi ji zalije, všechno mi zvadne…“,“To abych si sjela do města pro nějakou novou halenku…“ Smějící seNaplánovala jsem vše do posledního detailu a mohly jsme vyrazit…Úžasný

Cesta vlakem se společností RegioJet rychle uběhne, svá zavazadla necháváme v úschovně na Hlavním nádraží a před 10 hod už míříme na Žižkovskou věž…


Předtím krátce stavíme v service, kde odevzdám fotoaparát a objektivy k seřízení. Mám slíbeno, že si vše mohu před odjezdem domů 3. den vyzvednout, což je super…

Na Žižkovské věži relaxujeme a kocháme se výhledy. Mamča se těšila na „miminka“, která měla být na sloupech věže a ona nikde. Uvnitř se dozvídáme, že jsou v rekonstrukci…

Ukazuji mamce různé památky. Je nadšená a já také, že jí mohu vše ukázat…Mrkající

Po prohlídce Žižkovské věže se přesouváme na Vyšehrad. Celodenní jízdenka je velkou výhodou (platí pro metro, tramvaje a autobusy)…

Procházíme kolem rotundy sv.Martina a pocháme se výhledy na Vltavu s jejími rozličnými mosty…

Na Vyšehradě je krásně. Procházíme se zahradami, z povzdálí sledujeme svatební obřad a také se osvěžíme zmrzlinou…

Mamka s úctou prochází mezi náhrobky a vyhledává hroby slavných osobností, postojí a zavzpomíná, který film či píseň od daného umělce byly nej…

K mému překvapení zde ztrávíme nejvíc času. Mamka vyloví deník a zapisuje si jména osobností, jejichž hroby navštívila (později na pokoji sepisuje zážitky celého dne, je jasné, po kom to „blogaření“ mám Usmívající se). Svému oblíbenému princi zvedne a urovná spadenou svíci s květinami…

Scházíme dolů na tramvaj. Ukáži jí Tančící dům a vystoupíme u Národního divadla…

Na Národní divadlo si musí sáhnout (přece jen zná tyto památky jen z televize) a rovnou nakoukneme i do Kavárny Slávie…

Fotka s Hradčany nesmí chybět…Mrkající

Tramvají se dál přesouváme na Letnou, odkud je pěkný výhled nejen na Žižkovskou věž…

Zjišťuji, že u kyvadla na Letné přibylo tenisek, co jsem tu byla naposledy…

Přemisťujeme se na Klárov…

…a odtud se projdeme Valdštejnskou zahradou…

Také jsem tu poprvé. Moc se nám zde líbí, akorát zahrady proletíme, neboť se blíží zavírací doba. Nevadí, ještě se sem podíváme jednou…

Vracíme se na nádraží, kde si vyzvedneme zavazadla. Zbývá se dopravit do hotelu Golem v části Březiněves, kde máme zaplacené ubytování na 2 noci (napřed jedeme metrem, dále autobusem)…

Ubytování se nachází v klidné části města, pokoj je příjemný a v ceně máme i polopenzi…

Druhý den ráno vyrážíme do Botanické zahrady. Mamka je vášnivá zahrádkářka a zde je ve svém živlu…

Krásný je výhled na Trojský zámek z vinic sv.Kláry…

…a také bludiště v zámecké zahradě…

Kaple sv. Kláry v Botanické zahradě…

Botanická zahrada je rozdělená do několika částí na ploše téměř 30 ha. Zde se nacházíme v japonské zahradě…

Najdete zde i restauraci a stánky s občerstvením…

„Žabko, šup zpátky do jezírka…“ Smějící se

Ostražitá máma…

Vinice sv. Kláry…

Z Botanické zahrady pokračujeme „pěškobusem“ do tropického skleníku Fata Morgana…

Jedná se o unikátní skleník s neobvyklým esovitým půdorysem a terasovou výsadbou, který se nachází na prosluněném jižním svahu trojské stráně…

Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se postupně seznamujeme s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma…

Procházíme podzemní štolou raženou ve skále. Na jejím konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů…

Na začátku tunelu…

V jezírku můžete spatřit ostnojazyčnatce dvouvousé z Amazonie (velikost 120 cm)…

Z můstku se dá shlédnout do obou jezírek, které po průchodu tunelem vidíme zespoda…

V líhni, kde jsou přilepeny na tyčkách nejrůznější kukly, se právě líhnou martináči…

Motýlů zde volně poletuje spousta a různých druhů. Akorát je těžké zachytit je foťákem…

Jeden krasavec se právě rozhodl vysát šťávu z květů na mamčině košili…Smějící se

Tady jeden hodovník…

Skleník je ozvučen: z reproduktorů zpívají ptáci, kvákají žáby, vřeští opice. Navozuje atmosféru pralesa, úplně jakoby jste se v něm ocitli…

Mamka má ráda orchideje, takže si opravdu přišla na své…Úžasný

Tento krasavec se snaží vyletět východem…

Vracíme se do Botanické zahrady, kde nám zbývá projít horní část. Docela už cítíme bolavé nohy, proto mamku nechávám odpočinout na lavičce ve stínu stromů a nahoru k „lamám“ a rozhledně vyjdu sama. Ovšem najít rozhlednu není jednoduché. 2x ji minu, než mi místní poradí, že si musím všimnout neznatelné pěšiny, vedoucí do houští. Z cesty totiž není vůbec vidět, jak je maskovaná! Smějící se

Rozhledna vznikla z nádrže na letecký benzin a r.2014 byla umístěna na území trojské botanické zahrady, kde se zároveň stala součástí výstavy. Tvoří ji 10 metrů vysoký ocelový válec, v němž je umístěno vřetenové schodiště. Plášť válce zdobí dekorativní otvory, jimiž dovnitř proniká světlo a je odtud krásný výhled na Prahu…

Naše další kroky vedou do areálu Trojského zámku, kde se zdržíme jen chvilku…

Z Tróji se přemístíme na Újezd, odkud vyjedeme lanovkou na Petřín…

Na Petřínskou rozhlednu vyjedeme výtahem. Mám ji po schodech zdolanou z minula a mamku omlouvají bolavé klouby. Výhledy jsou jako vždy okouzlující. Mamka výšky nemusí, ale po překonání nelitovala, ba co víc, byla uchvácená…Úžasný

Protože se okolí Petřínské rozhledny nachází v rekonstrukci a zahrady jsou nepřístupné, sjíždíme opět lanovkou na Újezd. Odtud dojdeme k Vrtbovské zahradě…

Barokní Vrtbovská zahrada je rozdělena do několika teras, jsou tu sochy, živé ploty a keře zastřižené do obrazců. Přesto jsme čekaly jaksi víc (v porovnání s Valdštejnskou zahradou, která je větší, na rovině a vstup volný)…

Pěkný výhled je odtud na kostel sv.Mikuláše…

Poslední terasa a můžeme jít zpátky dolů…

Den zakončíme osobním setkáním se zpěvačkou, herečkou, streamerkou a hlavně vlastenkou Janičkou Hruškovou, které si velmi vážím. Z náměstí I.P.Pavlova se projdeme příjemnou procházkou s povídáním na náměstí Míru s kostelem sv.Ludmily…
Večer na hotelu padáme únavou, přece jen jsme za 1 den navštívily neskutečné množství památek. Před usnutím se neubráníme opět záchvatům smíchu…Smějící se

Ráno se loučíme s ubytováním, zavazadla necháváme v úschovně na Hlavním nádraží a vyrážíme na pěší procházku do centra. Na Václavském náměstí fotím mamku s touto sochou. Děláme si legraci, že má ctitele a podobně. Když mamka pak vstává z lavičky, v šoku třeští oči, že to nejde. Prsty sochy se zahákly do síťky na batohu a chlap ji prostě drží a nechce pustit! Smějící se Se slovy: „Pusť moji maminku, ty chlípníku…!“ pobavím opodál stojící personál a slzy nám tečou až na konec Václaváku…Smějící se

Kostel sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí…Máme domluvenou prohlídku Staroměstské radnice, ale až na 14 hodin a s ruskou skupinou. Mezi čechy prý není o prohlídky zájem, tudíž je pro ně vyhrazen pouze 1 čas, který nám nepasuje (dnes odjíždíme domů)…

Hotel Clementin-nejuzší hotel v Praze…

„Tak kam to bude teď?“ Smějící se

Koukáme, že v Praze „vypilovali“ trdelníky. Tohle už vážně není tradiční trdelník…

Procházka po Karlově mostě nesmí chybět…

…a také společná fotka…

Obdivujeme tvořivost místních umělců…

Na zahrádce restaurace „U Zlatých nůžek“ (Na Kampě) si pochutnáme na zlatavé kachničce. Posezení i obsluha je velmi příjemná. A cenu musí člověk skousnout, pokud se chce vůbec někde v Praze najíst. Vždyť jsme na výletě…Mrkající

Po obědě zavítáme na Velkopřevorské náměstí k Lennonově zdi, která je turisticky vyhledávaným cílem. Nesmí chybět zastávka na skvělé zmrzlině na Karmelitánské ulici…

V určený čas se vracíme na Staroměstskou radnici, abychom absolvovaly prohlídku samotné radnice a románsko-gotického podzemí, které se nachází přímo pod ní. S radostí vítáme, že ruská skupina turistů nedorazila a pan průvodce se tak může věnovat jen nám (i když jsem se docela těšila, že opráším ruštinu)…

Orloj se svými apoštoly je momentálně v opravě, vidíme vnitřek soukolí (nacházíme se uvnitř orloje) a také jsme svědky vsazování nových vitráží do prosklených částí gotické kaple. Při prohlídce navštívíme také nádherné historické sály, románsko-gotické podzemí a interiéry věže, kde se nachází stálá expozice o historii radnice. Velmi zajímavá prohlídka, moc doporučuji…

Výstup na samotnou věž radnice pak absolvovují návštěvníci bez průvodce. Překvapilo nás, jak je vnitřek věže moderně vybaven…

Nahoru nás veze prosklený výtah, který vypadá jako raketa, se zrcadlem na stropě…

Výhledy jsou z radniční věže úchvatné. Kromě Petřínské rozhledny jsou nejlepší, jaké můžete v Praze vidět…

Vůbec nespěcháme, je to paráda!

Pod námi se lidé hemží jako mravenci…

V dálce se tyčí Žižkovská věž…

Trošku nahoře fouká, ale je to nádhera…

Kostel sv.Mikuláše a Týnský chrám…

Za chvíli si dáme dole zmrzlinu…Mrkající

Dolů nevyužijeme výtak, ale scházíme. První část je natolik úzká, že tu mají dokonce semafor!

Co jsem před chvílí říkala? Že si dáme zmrzlinu, že? Je výborná. Tímto se loučíme se Staroměstským náměstím…Úžasný

Poslední zastávka před vyzvednutím zavazadel a nastoupení do vlaku na cestu domů je v servise AWH, kde si vyzvedávám svou seřízenou fotovýbavu. Na náměstí Jiřího z Poděbrad se právě koná Vietnamský festival a tak se tu chvíli zdržíme…Usmívající se

Servírují zde zajímavá jídla a některé druhy ovoce vidíme poprvé. Na pokochání fajn, ale do pusy suši ani červy nedáme. Ale na podívání velmi zajímavé a tímto zakončíme náš 3-denní pobyt v Praze, který jsme si parádně užily…Úžasný
Jsem velmi ráda, že se mamce dárek k narozeninám líbil…Usmívající se

Více fotografií najdete zde:https://acijka.rajce.idnes.cz/Praha_22.-24.5.2018