Na naši rodinnou dovolenou v Chorvatsku 2017 si ráda zavzpomínám. Ano, mám skluz ve psaní příspěvků, ale psaní na blog se nedá časově sladit s mou prací. Včasné dodání fotografií zákazníkům pro mě totiž nadále zůstává prioritou. Ostatně blog píši pouze ve chvilkách volna jako právě teď…
Z domu vyrážíme ve 3 ráno, natěšeni na všechno, co nás čeká. Pečlivě jsme plánovali dopředu každou zastávku a výlet. Pokud by někoho zajímalo, jakou trasu jsme zvolili, je ZDE. Inspiraci jsem nalezla na fóru a odřídila jsem ji za hranice Maďarska, kde jsme se s manželem vystřídali…
První zastávkou na 2 noci je vesnička Poljanak, náš výchozí bod k Plitvickým jezerům. Ubytování jsem zajistila přes booking.com a vyplatilo se. Paní domácí Jelena je velmi vstřícná a připravuje pro každého s láskou snídaně, které jsou v ceně pobytu…
Při pátrání na internetu koukám, že od této naší návštěvy paní celý dům přebudovala a vybavila novým designem. V případě zájmu si můžete zajistit ubytování (mohu jen doporučit) ZDE.
V r.2017 vypadal náš pokoj takto a musím říct, že pohodlněji jsem se dosud nevyspala. Kdybychom ji měli jak nacpat do auta, přemluvím paní Jelenu k prodeji matrace…
Následující den po snídani přejíždíme autem po úzké 2 km cestě nad údolím řeky Korany k bezplatnému parkovišti poblíž vstupu č.3 na Plitvická jezera (od parkoviště ke vstupu je to cca 500m). Podle mě jde o nejlepší výchozí bod k jezerům. Následující trasu jsem pečlivě prozkoumala tak, abychom nic neminuli, jako se tomu stalo při naší první návštěvě jezer v r. 2009…
Zakoupíme vstupenky (lístky nejsou levné, ale vyplatí se) a můžeme se vydat na túru okolo jezer. Dnes nic nemineme…
Naše kroky vedou nejprve k dolním jezerům, které jsou 4 : Milanovac, Gavanovac, Kaluderovac a Novakovića brod…Více o jezerech se dozvíte ZDE…
Na každém kroku se to ve vodě hemží rybím životem…
Po rohlíku jdou jako divé… 🙂
Chodníky jsou zpevněné a dobře se po nich jde…
Návštěvníků je tu v sezónu dost, ale mezi jednotlivými skupinami občas vznikne mezera, na kterou si rádi počkáme. Však jsme na procházce a není kam spěchat…
Svačina přijde vhod. Máme sebou kuřecí řízky a také bábovku, vše připravené z domova, přivezené v chladničce…
Dřevěné lávky jsou udržované, špatné trámy pravidelně vyměňují a nikde jsme nezaznamenali potíže…
Blížíme se k jeskyni Šupljara, kam na chvíli odbočíme z naší trasy…
Ano, zde se točil film „Poklad na Stříbrném jezeře“…
Jeskyní se dá vystoupat nahoru nad okraj kaňonu a je odtamtud krásný pohled dolů na jezera a dřevěné chodníky, vinoucí se přes ně…
Za pomocí baterky na mobilech zkoumáme jeskyni…
Výstup jeskyní Šupljara…
Člověk se při výstupu zapotí, ale odměnou jsou vám tyto parádní výhledy…
My následně sestoupíme zpět dolů a vydáme se dál po chodníku na předchozí fotografii. Zde kluci stojí přímo mezi rákosím, co jsme viděli zvrchu…
Na naší trase nás kromě ryb provázejí motýlice, vážky a také všemožní motýli…
S prosbou zastavuji na chvilku proud návštěvníků a pořizujeme první společnou fotku ze stativu. Sice s lidmi v pozadí, ale co se dá dělat, někteří nevydrží ani 10 sekund…
Je to nádhera! Mnozí návštěvníci to tu berou sprintem, což nechápeme, je to přece velká škoda. My se rádi zastavíme, kocháme a vůbec nespěcháme…
Přicházíme k Velkému vodopádu. Tuto nádheru jsme při naší první návštěvě jezer nechtě minuli…
Nenechte se mýlit, lidí je tu jako máku. Vyfotit se s rodinou bez davů je téměř nemožné. Kameny neustále v obležení (vystáli jsme si frontu), lidé se klidně zastaví v záběru před mým stativem s foťákem a začnou svačit.
Chvílemi musím zhluboka dýchat a pozorování vodního světa mi pomáhá…
Kousek se vracíme, přecházíme lávku přes Novakovića brod a vystoupáme serpentinami nad kaňon…
Jsou odtud nádherné výhledy na Velký vodopád i na vodopády ostatní (např.Sastavci)…
Vyhlídkových míst je na stezce dost a všechny úchvatné…
Přicházíme k prvnímu stanovišti a čekáme na vláček, který nás vyveze nahoru k jezeru Proščansko…
Vláčků jede více za sebou, proto se mi podaří z našeho vyfotit vláček jedoucí těsně za námi…
Vystoupit se dá i níže, ale my se necháváme vyvézt až na konečnou stanici u Proščansko jezero. Nachází se zde wc i občerstvení, my rovnou pokračujeme po lávkách dolů (odtud se už jen sestupuje až po jezero Kozjak). Horní jezera tvoří: Proščansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Vir, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero a Kozjak…
Nespěcháme, kocháme se zdejší nádherou…
Stezky vedou vždy dokola kolem každého jezera a vy si můžete vybrat, po které straně se vydáte (může se stát, že se některý úsek právě opravuje, což se nám přihodilo)…
Čím scházíme níž, v některých místech „provoz“ opět houstne. Překvapily nás obrovské skupiny japonců s rozevřenými deštníky a brýlemi alias Mickey Mouse, tlupa černochů a několik početných skupin arabů s všemi jejich zahalenými manželkami (před 8-mi lety jsme tu nepotkali ani jedinou)…
Kocháme se vodním světem…
Myslím, že nemusím popisovat každou fotku zvlášť, protože mluví samy za sebe. Jdete, kocháte se azurovou modří jezer, sledujete život v nich i kolem nich a dýcháte čerstvý vzduch…
Za použití stativu pořizujeme další společnou fotku a děláme si přestávku na svačinu…
Kačky dorazily na sváču…:-D
A také jedna uslintaná doga…
Ve vodě spatříme několik raků. Voda se leskne, raci lezou a je docela obtížné je vyfotit. Zde je jeden z nich…
Vodopád Veliki Prštavac, jež vás spolehlivě zarosí…
Zde tento vodopád z jiného chodníku…
Přicházíme k jezeru Kozjak…
Čekání na parník, který nás převeze přes celé jezero k východu č.3, kde máme auto (pozor, kdybyste nastoupili na parník, který vás převeze na protější břeh, budete u východu č.2-zde jsme udělali chybu před 8-mi lety a minuli tak dolní jezera), si krátíme pořizováním společných fotek ze stativu. Zadařilo se až na několikátý pokus, protože ani zde nedokáží lidi 10 sekund vydržet nechodit. Naše vyděšené a rozzuřené výrazy, kdy nám někdo vlezl před foťák, zde publikovat nebudu, ale skvěle se jimi bavíte ještě dnes…
Náš parníček připlouvá, vzhůru na palubu (stejně jako vláček je přeprava v ceně vstupného)…
Odplouváme…
Plavbu po jezeře Kozjak si vychutnáváme…
Po vylodění…
Odtud jsme ráno vycházeli (vstup č.3), zbývá jen kousek dojít k parkovišti, kde na nás čeká naše auto a dojet 2 km zpět na poslední noc v Poljanaku u paní Jeleny…
Necítím únavu, proto se večer ještě na chvíli projdu Poljanakem a fotím kaňon řeky Korany…
Shrnutí procházky na Plitvických jezerech: 9 hodin/ 8,5 km chůze bez spěchu, klidnou chůzí s přestávkami na focení, jídlo a wc. I s menšími dětmi vše krásně zvládnete. Když jsme šli jezera poprvé, synovi byly 3 roky a zvládl procházku parádně…
S paní domácí se loučíme po snídani následujícího dne (loučení, kdy nás objímá, je opravdu dojemné), nakládáme věci do auta a v 9 hodin odjíždíme. Na tacháči máme dosud 730 km. Naše cesta vede do Splitu, odkud se trajektem chystáme přeplavit i s autem na ostrov Brač. Máme se na co těšit…
Vkládám odkaz na více záběrů z Plitviček:https://acijka.rajce.idnes.cz/Poljanak,_Plitvicka_jezera…21.7.2017