Když jsem se vracela od p.Kubeši z Velké Bystřice po fotografování Queridy a super vyjížďce s Islerou, domů se mi ještě nechtělo… nebe bylo bez mráčku a mě napadlo zajet k Modrým skalám.
V Bělkovicích jsem odbočila doprava do Bělkovického údolí. Udělala jsem krátkou fotopauzu u restaurace „Podskalí“, v jejíž blízkosti se nachází větrný mlýn. Foukal vítr a jeho lopaty se otáčely, vůbec ale neznám původ tohoto mlýna, jen o něm už pár let vím a vždycky jsem si říkala, že tady jednou zastavím a vyfotím si ho.
Pokračovala jsem údolím až k rozcestí Domašov u Šternberka a Jívová, kde jsem křižovatku přejela rovně.
Modré skály se nacházejí nedaleko tohoto rozcestí a název si vysloužily tím, že jde o břidlicový lom. Zaparkovat se dá hned u cesty a pak se můžete rozhodnout, na kterou stranu se vydáte jako první. Les totiž skrývá několik roklin s břidlicovými stěnami, ke kterým vedou cestičky vystlané úlomky z břidlice. Když dojdete až ke stěnám, v každé roklině najdete ohniště s lavičkami.Napravo stojí v lese dřevěný srub, který není od cesty vidět, ale vím o něm, měla jsem možnost se sem párkrát podívat v sedle Árnyho. Pouze k němu vede širší cesta a na koni se tu dá projet. Ostatní rokliny lze prozkoumat pouze pěšky a s největší opatrností, hlavně za deště, kdy ploché úlomky břidlice kloužou.Při bedlivějším pátrání narazíte i na kadibudku, která je z pochopitelných důvodů umístěna dál od srubu.
Málokdo však ví o dalším srubu, který je šikovně skrytý na skalách v lese, napravo od nejširší části lomu. Dá se k němu dojít cca 200 m proti proudu Trusovického potoka a v zatáčce asfaltové cesty odbočit vlevo. Po chvíli šplhání do kopce narazíte na další kadibudku a nahoře mezi kameny a stromy objevíte větší, moc pěkný srub s ohništěm a zásobou dřeva. Mezi mechem a kameny vedou neznatelné stezičky a člověk musí dávat dobrý pozor, kam šlape.Každopádně stojí za námahu Modré skály navštívit, ať už potřebujete trochu klidu, adrenalinu (občas tu slaňují horolezci) nebo kousky břidlice třeba na chodník.Na další fotografie se můžete podívat ZDE.Podél Trusovického potoka se dá dojet k vyhlášené Těšíkovské kyselce, ale o ní až někdy jindy…pro mě představuje to, co pro kamaráda Toma Praděd. Byla jsem u ní snad 100x v sedle, neboť právě nedaleko ní se nachází místo, kam léta jezdím za Árnym a Tamarou.