I když tady u nás ráno chumelilo, jaro skutečně přichází.Důkazem jsou naše suchozemské želvy, které se hromadně probudily ze zimního spánku (a také klíště, které si našel táta pod kolenem).Na nějaké prohánění ve venkovním výběhu to ještě dlouho nevypadá, proto si lebedí želvandy v terárku v obýváku. Nacpaly se zeleninou, okousaly salát a spokojeně si dřímají na vyhřívaném kameni.Na něj se ovšem vlezou jen dvě a proto se navzájem vytlačují, občas spolu zápasí, ale pokaždé se nějak dohodnou a vystřídají.Přikládám pár fotografií, na kterých jsou naše želví dámy- Julča, Jiřinka a Olinka.
Tomu říkám „veget“…(Olča s Jiřkou)
Olčin úsměv
Pozor, Julinka zjistila, že je obsazeno. Nastane přetlačování…
Julča je naše 1. a nejmilejší…
Naši želví kluci Poldík a Ivánek mají své terárko v dílně, která navazuje na garáž. Důvod je prostý: na jaře jim „hrabe“, hormony jim zatemňují mozečky a holky by si nevydechly…Už se nemůžu dočkat, až se konečně oteplí a já je budu moci všechny vypustit do výběhu na zahradě. Vždycky si změnu náležitě vychutnávají, okusují mladé pampelišky, nejradši mají jejich květy a v případě nutnosti se samičky můžou ukrýt pod keříky před dotěrnými samci.Jsem zvědavá, jestli se nám letos zase podaří odchytit snůšku, zavčas vajíčka přemístit do inkubátoru a nastavit ideální teplotu a vlhkost, abychom se mohli radovat z líhnoucích se mláďat.Držte nám palce…
