Další den naší společné dovolené jsme se celá parta vypravili na zajímavá místa v okolí Žacléře. První zastávkou byla rozhledna Eliška, která stojí v areálu tvrze Stachelberg. Hned u cesty se nachází malé parkoviště, které dnes bylo naštěstí volné…
K rozhledně od parkoviště ujdeme cca 500 metrů. Cestou se fotíme u bunkrů. Chlapi se hned shodují, že sem musíme ještě jednou zajet a jít na prohlídku. V pondělí mají zavřeno, což je právě dnes…
Kluci-kamarádi kráčejí s dobrou náladou. Dnes jsou kompletní a na výlet se těší…
Před námi vidíme rozhlednu Elišku, která zde stojí od roku 2014…
U rozhledny stojí socha Elišky a my se s ní fotíme…
Z rozhledny se kocháme výhledem na Vraní hory,…
…na louky u Bernartic…
…i na tvrz Stachelberg…
Volně přístupné rozhledny mám nejraději: nemusíte se řídit časem a roční dobou, nejste ničím omezeni a nezažijete zklamání, že by bylo zavřeno, což se mi stalo už několikrát. Eliška tedy nezklamala…
Následně odjíždíme do dolu Jan Šverma u Žacléře, který v současnosti slouží jako hornický skanzen…
Prohlídku na 11 hod naštěstí parádně stíháme. Areál dolu je poslední zachovalou památkou hlubinné těžby uhlí ve východních Čechách a je zařazen mezi kulturní památky ČR. Těžba uhlí byla ukončena r.1992. Objekty jsou v současné době využívány firmou Gemec-Union a.s., která realizovala zaplavování podzemních prostor rychletuhnoucí nerozplavitelnou směsí. Areálu vévodí těžní věž, která v současnosti slouží jako rozhledna. Už se nemůžu dočkat…
Před příchodem na vrátnici procházíme kolem autovrakoviště. Na vrátnici pak čekáme na slečnu průvodkyni, která naši skupinu vede rovnou do areálu. Vstupné, vizitky, atd. na vrátnici nedostanete, vše až uvnitř areálu v jedné z budov…
Vcházíme do šaten. V budovách, které jsme viděli, se zastavil čas. Vše zůstalo na svém místě, jako by horníci areál opustili včera. Jen nánosy prachu jsou svědky, kolik let se místnosti nevyužívají…
Šatna. Každému horníkovi náležela jedna schránka…
Řetězovité uchycení, které si horníci po odemčení zámku stahovali dolů a na háky věšeli oblečení a obuv…
Musím říct, že na mě celý prostor působí téměř hororově. Navíc se přidává vrzání plechů, ťukání přivřených dveří, cinkání, atd, jak se vítr prohání budovami. Celková atmosféra zapříčiní, že má člověk po celou dobu prohlídky husí kůži…
Jen povězte: nepřipomíná vám fotka hororový výjev ?
Přicházíme k důlní kleci jámy Jan…
Důlní vozík na přepravu osob…
Jsme přímo průvodkyní vybízeni, abychom si posedali do vozíků a klidně se pofotili. Také nástroje a přístroje horníků nám podává, že můžeme osobně prohlédnout, ohmatat, vyzkoušet. Prostě super: jak výklad, tak i možnost si vše podrobně prohlédnout. Zde vás nikdo nebude kárat a plácat přes prsty. Naprosto jiný přístup, než jsme zažili v dole v Harrachově…
Ukázkový profil chodby s vybavením…
V tomto úseku pracovaly ženy. Po dobu prohlídky se také dozvídáme o smrtelných úrazech v jednotlivých úsecích…
Nyní nás čeká výstup na rozhlednu těžní věže jámy Jan. Vchází se na ni zevnitř budovy a měří 52 metrů…
Kluci na vrcholu věže…
Z věže se naskýtají parádní výhledy na okolní hory a také na celý areál dolů…
Počasí se nám opět začíná kazit, ochladí se a fouká silný vítr. Náladu nám to ale nezkazí, ba naopak. Vše vrže, skřípe, řinčí: nemůže být lepší atmosféra…
Docela mě zajímá, jak by ocelová lana skřípala, kdyby tu byla a věž byla funkční…
V dáli se tyčí Královecký Špičák, kde jsme byli včera…
Bližší pohled do areálu skanzenu…
Sestupování z věže vnitřkem budovy…
Čekáme na zbytek skupiny…Ve strojovnách a šachetních budovách je zachováno úplné strojní vybavení, které sloužilo k těžbě v r.1992 před jejím ukončením…
Přecházíme spojovací chodbou do další budovy…
Na všechny dotazy nám odpovídá skvělá slečna průvodkyně. Ptáme se hodně a kluci také nejsou pozadu…
Klece v šachetní budově Julie…
Všechny šachty byly zality betonem, takže se dolů člověk nepodívá…
…s výjimkou části jámy Julie. Zájemci mohou prolézt hlavním důlním ventilátorem a sejít pár metrů pod zem větracím kanálem…
Po sestoupení po železném žebříku se ocitáme ve větracím kanále a scházíme až k důlní kleci…
Na dně už je šachta zalita betonem, ale i ten kousek stojí zato…
Vracíme se stejnou cestou zpět do ventilátorovny. Na stěně je uchycen telefon, který dnešní mládež už nepamatuje…
Pokračujeme do strojovny Julie a obdivujeme buben těžního stroje i malby na stěnách…
Taťka opravářem…
Přecházíme do strojovny jámy Jan…
Ovládací pult těžní jámy: i zde se návštěvnící mohou posadit a vyfotit se…
K vidění je expozice starých důlních map, paleontologických nálezů i fotodokumentace z minulého provozu dolu…
Po prohlídce prostor se zapisujeme do Návštěvní knihy, loučíme se a děkujeme slečně, která nás provázela. Prohlídka se nám moc líbila a doporučujeme!
Ze Žacléře odjíždíme do Trutnova. Nejprve stavíme v supermarketu na okraji města, abychom doplnili zásoby jídla a sháníme grilovací tácky. V celém Trutnově je nemají, prý jsou vyprodané, že již končí grilovací sezona (nevím, no, začátek srpna a už se tady negriluje nebo co). 
Uprostřed náměstí stojí pěkná Krakonošova kašna…
Právě se v ní ráchaly děti, musela jsem čekat, abych měla záběr bez nich…
S nadšením zjišťujeme, kolik je na náměstí cukráren či stánků se zmrzlinou. Opravdu bylo z čeho vybírat…
Kluci se vrhli na kopečkovou…
My dospěláci máme chuť na točenou a posedíme na zahrádce Café baru Narcis…
Zmrzlina je tak výborná, že rychle ubývá. Musím jít 2x…
Více fotografií je na tomto odkaze:http://acijka.rajce.idnes.cz/Tvrz_Stachelberg%2C_rozhledna_Eliska%2C_dul_Jan_Sverma_v_Zacleri%2C_Trutnov…1.8.2016/