Když nám letitý kamarád Milan (dále jen Míla) nabídl, abychom za ním přiletěli na dovolenou do Irska, kde žije a pracuje již 9.rok, rozhodování bylo velice rychlé. Dosud jsme znali tuto krásnou zemi jen z obrázků a představa, že bychom ji jednou skutečně navštívili, byla na míle vzdálená. Slovo dalo slovo, vybrali jsme vhodný jarní termín 1.-10.5., kdy jsou u nás 2 svátky (syn nezamešká tolik ve škole, manžel ušetří dovolenou, v Irsku mají 1 svátek) a hned v lednu jsem přes internet za pomoci kamaráda na Skypu zakoupila letenky. Od ledna jsme se mohli už jen těšit na báječnou dovolenou…
Praha Hlavní nádraží…
Cestování bylo poněkud náročné a zabralo nám celý den, přesto cesta probíhala v klidu a neskutečně jsme se těšili. I když přiznávám, že i nějaká ta nervozita proběhla. Přece jen nelétáme denně jako na běžícím páse, naposledy jsme seděli v letadle před 8-mi lety (pod dohledem delegáta) a nedávná aféra s pádem letadla také moc optimismu nepřidala. Vlastně poprvé letíme někam takto sami…Sebou jsme vezli jen nejnutnější věci dle seznamu kamaráda, hlavně teplé oblečení a fototechniku. Bez ní bych byla jako bez rukou a nohou…Z domova do Olomouce na nádraží nás vezou v 7:30 rodiče, rychlík IC s námi opouští Olomouc v 8:16. Po příjezdu na Hlavní nádraží v Praze chvíli hledáme východ k autobusu, který nás doveze až přímo na letiště. Autobus odjíždí každou půlhodinu od Fantovy kavárny a bývá nacpaný k prasknutí, proto počkáme až na další spoj. Výhodou je zakoupená jízdenka na rychlík zároveň s dopravou na letiště.
Ve 12 hodin vystupujeme na letišti u Terminálu 1. Mají tu parádní letadýlkové lavičky…
Davča byl poprvé na letišti ve 2,5 letech a vůbec nic si nepamatuje. Pro něj je dnes všechno „poprvé“…
Odlet máme v 16:15, takže je dostatek času na oběd v letištní jídelně…
Do 14-ti hodin čekáme na odbavení, máme čas i na průzkum haly a pózování se zavazadly…
Po odbavení zavazadel a pasové kontrole šmejdíme po obchůdcích (kupujeme pití do letadla: 500ml/59,-) a pozorujeme startující a přistávající letadla. Mezitím se počasí kazí, hustě prší, ale to nám už nevadí. Nastupovat budeme přímo z haly připojeným „chobotem“.
Sledujeme přistání našeho letadla společnosti AER LINGUS…
Zelený krasavec s trojlístkem přijíždí vyložit pasažéry a zavazadla. Má trochu zpoždění, než vše proběhne, posouvá se náš let z 16:15 na 16:35. Odesílám poslední info SMS Mílovi do Irska, který pro nás jede autem z města Sligo, ležícího na západním pobřeží do Dublinu na východě…
Po vyzvání do letadla procházíme kontrolou příručních zavazadel a putujeme chobotem na palubu, kde nás vítají příjemné letušky…
Davča je těsně před startem už v klidu, překonal stres. V hale před vyzváním k nástupu chytil amok, že nenastoupí, protože určitě spadnem. Uf!
Start probíhá v klidu, užívám si jej plnými doušky (na létání je pro mě nejlepší) a synek nás ani nechce pustit do okénka, jak fotí o 106…
Nad Holandskem se konečně trhá oblačnost a je krásně vidět dolů…
Při koupi letenky jsem zajistila sedadla v 8. řadě vlevo, máme výhled i na část křídla s levým motorem…
Po cca 2,5 hodinách letu se pod námi objevuje Irsko…
Dostáváme se na úroveň Dublinu a začínáme klesat (rychle fotím jediné řepkové pole široko daleko, v ČR kvete v této době většina polí žlutě)…
Davča pečlivě zaznamenává…
Část letištní haly v Dublinu (foceno při přistávání v 18 hod místního času)…
Po zastavení letadla vcházíme do patra rozlehlé letištní haly, kde oko na konec nedohlédne. Docela je ve mě malá dušička, cupitáme nekonečnou chodbou za davem lidí, procházíme kontrolami a doufáme, že se brzy setkáme s Mílou. U východu z haly nás čeká s úsměvem na tváři a naše dovolená může začít!
Zážitek pro nás je i první jízda autem v Irsku. Trvalo mi 3 dny, než jsem si začala zvykat na jízdu vlevo, na řidiče vpravo, na jízdu hlavně na kruháčích a naopak jsem měla za 10 dní pocit, že takto se jezdí a doufala, že doma za volantem něco nevyvedu…Co se krajiny týče, jsme překvapení souměrností pozemků, pěknými silnicemi, zastřiženými živými ploty podél dálnice, krásnými domy a všeobecně pořádkem všude, kam se člověk podívá. Zelené pozemky spásají ovce, krávy, koně a oslíci.
Na dálnici mezi Dublinem a Sligem přijíždíme k jediné mítnici. Trasa do Sliga je dlouhá 130 mil – 206 km (Mílovou rychlostí cca 3 hodiny jízdy i s přestávkami)…
První zastávku děláme ve městě CARRICK ON SHANNON…Je to největší město v kraji Leitrim, ale nejmenší hlavní krajské město v zemi…
Krátce se procházíme po mole s kotvícími jachtami na řece Shannon…
Obzor se krásně barví dorůžova, slunce zapadá…
Přecházíme po kamenném mostě na druhou stranu řeky a kocháme se nádherou zapadajícího slunce…
Přístav je klidný, na řece se pohupují vlny čechrané větrem a my jsme jako v pohádce…
Už i sem dorazil nemožný zvyk se zámky…
Poslední pohled na přístav a pádíme k autu…
Po přejití mostu vidíme Mílům Nissan, čekající na nás s na skle nalepeným Davčou…
Poslední foto místní hospůdky, přebíháme ulici, nasedáme a frčíme dál…
Socha jezdce na koni „The Gaelic Chieftain“ (ve volném překladu „Irský vůdce“, doslovný překlad „Galský náčelník)…
Socha se nachází u bitevního pole Curlew Pass, což je blízko městečka Boyle v hrabství Roscommon. Představuje vůdce irské povstalecké armády, která se v těch místech postavila proti angličanům dne 15. srpna 1599 v bitvě u Curlew Pass. Tento střet byl jedním z mnoha během tažení Earla z Essexu v devítileté válce. Socha byla postavena v roce 1999 ke 400 letému výročí bitvy, kterou Irové vyhráli a směřuje a dívá se na bitevní pole, kde bitva probíhala…
Následující fotografie jsem pořídila o pár dní později. Je na nich čtvrť na okraji města Sligo, kde náš kamarád bydlí. Důvod k pozdějšímu nafocení je prostý: první den jsme dorazili do bytu až za tmy a skoro každé ráno venku pršelo. Musela jsem si vyčíhnout jediné ráno, kdy nelilo jako z konve, abych jeho dům a okolí vyfotila, neboť jsme na výlety vyráželi ráno a vraceli se nejdřív v 10 večer…
Míla bydlí v pěkném pronajatém bytě o několika pokojích se spolubydlící Zane. Byt se nachází v patře nad Mateřskou školkou a je tu úžasný klid a pohoda. Náš domov na 10 dní…
Měli jsme několik měsíců na přípravu výletů a ujasnění si, která místa bychom rádi viděli a chtěli navštívit. Nezávisle na sobě jsme se ve všem shodli. Míla už všechna místa, co jsem vytipovala na internetu, navštívil a jak sám říká, stejně by nás tam vzal. Po ubytování a večeři jsme sedli ke stolu a kamarád nám nastínil plány na víkend. Páni…máme se na co těšit! Únava po cestování dolehla postupně na všechny a jelikož se ráno brzy vstává, odebrali jsme se spát.A kam že to ráno pofrčíme? No přece na jih a já už se teď nemůžu dočkat, až vám o všem povyprávím…
Více fotografií z prvního dne v Irsku najdete na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/IRSKO-1.cast_letiste,_let,_mesto_Carrick_on_Shannon,_socha_The_Gaelic_Chieftain…1.5.2015