Výlet do Prahy jsme plánovali delší dobu a Davídek se moc těšil, neboť ji znal zatím pouze z obrázků. Díky kamarádce Petře, která nám poskytla azyl, jsme v Praze mohli strávit krásné 3 dny. Tímto Ti, Petruš, moc děkujeme !!!
Praha Hlavní nádraží, kde jsme před 17. hodinou vystupovali z rychlíku…
Dřívější spoj jsme nestíhali, přece jen máme prvňáčka a povinnosti jsou na prvním místě. Ve vlaku se neposeda nudil, nedokážu si představit, že bychom cestovali Pendolinem. Asi by nás vysadili na nejbližší zastávce. Navíc jsme sebou vezli i naši Tinu, takže zaujmout dítě i psa byl téměř nadlidský výkon.Zavazadla jsme odložili v úschovně, před nádražím splynuli s davem a proudili na Václavské náměstí, odtud na Staroměstské náměstí a cílem dne byl Karlův most. Do tmy nezbývalo moc času, proto jsem si sebou přibrala stativ, co kdyby…a dobře jsem udělala.
Budova muzea a socha sv.Václava na Václavském náměstí…
Když jsme přišli na Staroměstské náměstí (zleva Týnský chrám), bylo 17:55. Ideální doba, počkat si na odbíjení orloje…
Nebyli jsme sami: brzy nás sevřel dav všemožných národností, až jsem si přála, aby orloj hodně rychle odbíjel. Začínám trpět „T(h)omovým syndromem“…
Davča škemral, abychom k tetě dojeli rikšou, že ho bolí nohy. Hm…ze Staromáku do Kobylis, to bychom pak neměli ani na cestu domů!
V Celetné ulici, kterou jsme se vydali k Prašné bráně, jsme nemohli synka odtrhnout od pouličního umělce, s kterým kouzlil obří bubliny, větší než já. Na rozdíl od všemožných pobudů, povalujících se na zemi s nataženou rukou s kšiltovkou či kloboukem před sebou, hraničících s žebráním, toto se dá nazvat uměním…
Prašná brána. Vyběhla jsem nahoru do prvního patra, ale ani tady neměli razítko. Taková škoda, krásné památky, zasloužily by si je mít…
Vedle Prašné brány stojí jedna z nejznámějších secesních staveb: Obecní dům…
Když jsme přišli s proudícím davem lidí na Křižovnické náměstí, začalo se smrákat. Rozhodnutí bylo rychlé: vystoupím na Staroměstskou mosteckou věž. Dokonce měli i razítko!!!
Byla to paráda! Výhled na Vltavu, Karlův most, Hradčany, Petřínskou rozhlednu…
Kostel sv.Františka z Assisi, Křižovnické náměstí s Muzeem Karlova mostu (vlevo)…Tady nahoře jsem pochopila, proč se říká „stověžatá Praha“.
Nebe převdávělo neuvěřitelné efekty. Bylo jasné, že dnes musíme zůstat v centru do setmění…
Část expozice ve věži…
S přibývající tmou vynikaly nasvětlené památky. Kluci vystoupili na věž hned po mě, já jsem mezitím pobíhala se stativem po nábřeží. Zavolala jsem kamarádce, že zůstaneme na večerní procházku, ale časově jsem to nedokázala odhadnout. Tinuška se uvelebila v tašce na rameno a nechala se nosit (stejně hrozilo, že by ji lidi ušlapali). Hezky jsme se prošli přes Karlův most, po nábřeží a zpátky. Zde je pár fotografií z večera:
Hradčany z Karlova mostu
Hotely a restaurace nalevo od Staroměstské mostecké věže…
Národní divadlo z dálce…
Staroměstská mostecká věž
Zarazilo nás množství zámků, které turisté věší nejen na místo, odkud byl svržen Jan Nepomucký. ZDE se o nich něco dočtete…
Pražský hrad…
Brána Malostranské věže
Mlýnské kolo na Čertovce…
Karlův most z nábřeží…
Národní divadlo
Kostel Františka z Assisi a Staroměstská mostecká věž…
Večerní procházku Prahou jsme si krásně užili. Poté jsme cestovali metrem (Davča měl premiéru a nemohl se dočkat) do Kobylis, pak autobusem a vystoupili jsme dle kamarádčina popisu na zastávce „Na Pazderce“. Tma jako v ranci, my uprostřed sídliště a nevěděli, který z paneláků to je. Naštěstí existují mobily a Petruš si pro nás přišla…
Ráno bylo v bytě živo: Davča s Evičkou si spolu čistili zuby a my jsme spřádali plány na dnešní den…
Po snídani jsme se společně vypravili do nedaleké Trojské ZOO. Ze sídliště stačilo sejít necelé 2 km z kopce a byli jsme u ní…
Pražská ZOO není nejlevnější (200,-/dospělý, 150,-/dítě od 3 let, 100,-/pes! Vstup nás stál 650,-!!!), ale je krásná a veliká, ani jsme ji celou nestačili projít. Pro děti je tam spousta atrakcí, kupodivu levných (jízda tramvajkou/10,-… poníci/20,-).
Pavilony jsou moderně zařízeny, nejvíc nás nadchly želvy sloní, ty všude neuvidíte…
Také si můžete vyzkoušet, jaké to je být želvou…
Kasuár přemýšlel, co kde zezobnout, plameňák si nás zvědavě prohlížel…
Koně Převalského byli nádherní a mazaně uždibovali trávu přes ohradu. Hříbátka se rychle učí…Jeden z pelikánů machroval s roztaženými křídly a běhal tak po výběhu, byli jsme přítomni u komentovaného krmení pekariů…
Tygři se zrovna ládovali masem a ve venkovním výběhu si nás přišel prohlédnout zvědavý fenek…
Rozhledna Obora v pražské ZOO…
…a výhled z ní…
Jízda tramvajkou výběhem mezi králíčky, kachnami, husami: moc pěkně udělané a dětem se líbilo, jely několikrát…
Taktéž jízda na ponících: Davča jel vícekrát, byl nadšený, vybral si černého poníka, potom zase bílého…Líbilo se mi, že poníci nechodí namačkaní dokola v malé ohrádce, ale ze statku s nimi vyjdou na okruh mezi výběhy s domácími zvířátky!
…A šup na koně Převalského“…
Atrakcí je v ZOO spousta, není divu, že jsme ji nestačili projít celou, děti chtěly jít všude a dělali jsme přestávky…Mají tam výborné veliké palačinky!
Hned naproti ZOO se nachází Trojský zámek. Bylo už zavřeno, prošli jsme si alespoň zahrady…
Naše parta u Trojského zámku…
V neděli ráno jsme se s Peťou a Evičkou rozloučili, odjeli na Hlavní nádraží, zavazadla zanechali ve skříňce a vyrazili na další památky. Na fotografii je Jindřišská věž, u které jsme nastoupili do tramvaje směr Petřín…
Lanovka pod Petřínem jakoby čekala na nás. Sotva jsme nastoupili, už se jelo.Davča si těch 510 metrů náležitě vychutnal a nejraději by jel ještě dál…
K rozhledně, nazývané též „Pražská Eiffelovka“, jsme dorazili právě včas, aby se za námi vytvořila dlouhá fronta. Výtah nahoru jsme nepoužili, vyšlápli jsme si hezky po svých. Nejprve na vyhlídkovou plošinu ve 20 metrech a potom v 55 metrech. Naštěstí nebyly schody roštové, jinak bych to nedala!!!
Výhledy byly naprosto úžasné, tak jsem skousla i skutečnost, že do mě co chvíli někdo drbl, lepil se na mě a šlapal na nohy. Během chvíle byla totiž rozhledna plná lidí…
Hradčany
Pražský hrad teleobjektivem…
Strahovské koleje: vzpomínka na tábor, když mi bylo 15…
Na Petřínské rozhledně…
Po sestoupení z rozhledny jsme navštívili Zrcadlové bludiště…
…a skvěle jsme se pobavili. Davča by šel nejraději 10x dokola.
Z Petřína jsme zamířili k Pražskému hradu. Cestou jsme míjeli Loretu…
Výměnu hradní stráže jsme vychytali na minutu stejně jako v pátek orloj…
Ceremoniál trochu zdlouhavý, ale zajímavý…
První hradní nádvoří…
Druhé hradní nádvoří…
Třetí hradní nádvoří s chrámem sv. Víta…
Socha u Muzea hraček: ne, nesáhla jsem tam, kam sahali ostatní turisté…
Lobkovický palác a Hradní stráž před ním…
Výhledy na centrum…
Petřínská rozhledna ze zahrad u hradu…
Zahrady pod hradem…
Chrám sv. Mikuláše…Prošli jsme Rajskou zahradou, sešli zámeckými schody na Malostranské náměstí a odtud ke Karlovu mostu. Protože čas pokročil , rozhodli jsme se najíst v některé z restaurací. Při zdejších cenách nám málem vypadly oči z důlků, ale nakonec se nám podařilo se najíst za přijatelnou cenu v restauraci „U modré boty“ poblíž Malostranské mostecké věže…
Loďka na Čertovce…
Zámky zamilovaných na železné mříži u mlýnského kola. Každoměsíční odstraňování zámků nezávidím, ale turisté by byli schopni tíhou železa vyvalit zdi. Divný zvyk toto…
Atrakce nad Vltavou: balon se dvěma turisty se vznáší ve výšce 75 metrů čtvrt hodiny…
Parník na Vltavě
Balon ještě jednou zblízka…
Klobouk dolů před malíři na Karlově mostě…
Tak…koukáte, co? My jsme také koukali, ale dnes už víme, jak to chlapci dělají. Ale fazole v tom nejsou…
Poslední fotka je z tržnice v Havelské ulici, kde jsme vybrali pár drobností a přesunuli se na nádraží…
Praha je krásná, plná památek a pořád je co zkoumat, kam zajít. Tak zase někdy příště. Nejlepší byl Davča. Moc se mu v Praze líbilo a říkal, že už ví, co napíše Ježíškovi. Nechce prý žádné hračky, ale chce bydlet v Praze!
Velké množství fotografií z Prahy naleznete pod tímto odkazem:http://acijka.rajce.idnes.cz/Praha…14.-16.9.2012