Přestože zprávy o počasí nevěstily nic dobrého, nedali jsme se odradit ranním mrholením a vyrazili s kluky a naší jorkšírkou na výlet do Tovačova a potom k rodině do Přerova. Dobře jsme udělali: bylo sice zataženo, ale kromě pár kapek po příjezdu jsme si užili pěkný den…
Těsně před Tovačovem nás potrápila objížďka a mírný déšť, který však ustal chvíli po našem příjezdu. Auto jsme zaparkovali na neplaceném parkovišti u zámku (viz foto) a přešli po mostě k první bráně…
Z mostu nad příkopem je pěkný pohled na kostel Sv.Václava…
Zámek nás upoutal již z dálky 96m vysokou (Spanilou) věží, na kterou jsme později vystoupili.
Přešli jsme další most nad dalším příkopem…
…a stanuli před další branou…
Nalevo se nachází maketa zámku…
Prohlídka začínala za 10 minut (dospělí 60,-), podrobnější fotodokumentaci jsem musela odložit až po ní. Jen jsem se modlila, aby se úplně nerozpršelo. Na prohlídku v 10:30 šla pouze naše rodinka, žádné davy a tísnění, v klidu jsme si mohli vše prohlédnout a se zájmem ji zvládl i náš synek, což jindy nebývá zvykem. 
Výstup na věž jsme si nenechali ujít (20,-)…
Soukolí každou minutu posune ručičky na čtyřech hodinách, řízených radiosignálem…
Ochoz věže lze obejít dokola. Pod každým oknem se nachází fotografie výhledu s názvy měst, kopců či rybníků.Pro děti je tam umístěn praktický stupínek, aby z výhledů něco měly. Fotografy zamrzí přítomnost rámů se sítěmi v oknech, ale při větším přiblížení oka v síti téměř zanikly…
Výhledy z věže stojí za vystoupání desítek schodů. Zde je vidět Hradecký rybník a v dáli kostel v Dubu n. M. …
Domov pro seniory…
Po sestoupení z věže jsme se prošli zámeckým parkem…
Pod tújemi jsme narazili na tento náhrobek…
Sklípek, v pozadí bývalé stáje…
Před stájemi…
Nakonec jsme prošli východem pod bývalou budovou pro služebnictvo a pokračovali po zelené značce přes Mlýnský náhon k rybníku Kolečko. Vedle náhonu teče ještě nějaký úzký potůček. Právě jsem fotila most přes náhon, když na mě manžel volá: „Věrčo, rychle pojď sem! Tady plave bobr a nese v zubech klacek!!!“Zvíře však bylo rychlejší než já: hbitě zajelo do jakési díry vedle betonové roury a já nezahlédla ani ocas. Manžel si pak nebyl jistý, jestli šlo o bobra nebo to byla ondatra a číhání u roury nám bylo málo platné, zvíře již nevystrčilo nos.
Rybník Kolečko byl vypuštěný, pokračovali jsme tedy alejí 1 km k Hradeckému rybníku (největší)…
Podél příjemné aleje kvetly třešně, trnky a různé plané stromky…
Část podmáčené louky. Stezka vedla naštěstí po vyvýšené hrázi…
Silák
Divoké kachny jsme potkávali na každém kroku, dokonce jednu bílou. V tomto místě stojatá voda mezi rybníky příliš nevoněla, brzy jsme zjistili proč…
Mezi všemožným bincem (převážně PET-lahve) hnilo několik ryb. Kousek od tohoto místa jsme narazili na asi 10-ti letého klučinu s udicí, který mi tvrdil, jak tady ryby berou…
Pomník padlého sovětského letce…
Poblíž pomníku se modraly takovéto květy…
Houby na pařeze…
Po kilometru jsme dorazili k Hradeckému rybníku…
Racek chechtavý
I tady se našla sem tam rybí mrtvola…
Většinu stromů v okolí „zdobí“ jmelí…
„Káč, káč, ťapy, ťap“…a pěkně na střídačku
Kachny si z nás nic nedělaly, když jsme procházeli kolem, klidně si dál vegetily v trávě. Neměla jsem sebou teleobjektiv, ani nebylo třeba, nechaly mě přiblížit na cca 2 metry…Za slunečného počasí a s teleobjektivem by jistě byla delší procházka kolem rybníků zajímavá…třeba příště.
Nevím proč, ale vypalují tady rákosí…
Pohled na zámek od Hradeckého rybníka…
Ulice Podzámčí…tudy jsme prošli zpátky k autu.
Sakura
O uspokojení našich vyhládlých žaludků se postarali v restauraci „U tří králů“.Věřte nebo ne-porce to byly královské (málokdy nedojím, že už nemůžu), jídlo vynikající, ceny přijatelné a prostředí u sálajícího krbu příjemné…
Všechny fotografie jsou opět na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/Tovacov…15.4.2012
