Když mi zavolala Marta, jestli bych se s ní chtěla zúčastnit fotosemináře známé fotografky koní Věry Markové, bez dlouhého přemýšlení jsem souhlasila. Hned jsem zlanařila Lenku a pak už jsme se mohly jen těšit… Měly jsme štěstí, že jsme se (díky Martě, která hned dala vědět) dostaly do první skupiny 10-ti lidí, fotoseminář byl totiž v tomto termínu ihned obsazen!
Místo konání fotosemináře: stáj O.S.SAM u České Břízy…
Ve 4:15 jsem stála před domem se svou kompletní fotovýbavou a taškou (vypadalo to, že se stěhuji 
Ohrady s černými krasavci čekaly jen na nás…
Brzy se začaly sjíždět další účastnice fotosemináře a proběhlo vzájemné seznamování. Věrka Marková nás seznámila s majitelkou stájí Alicí Sekotovou a s celodenním programem…
Potom naše 10-ti členná skupina vyrazila do terénu za fríským krasavcem jménem Eelco R. Nemusím dodávat, jak moc jsme se těšily. Také jsme doufaly, že nás počasí nezklame. A nezklamalo…
I takto se fotografuje kůň…ve splynutí s přírodou.
Věrka nás zasvětila do tajů svého umění a byla nám po celou dobu nápomocná. Odpovídala, vysvětlovala a hezky se poslouchala. Alice neúnavně chystala a předváděla své svěřence (a že bylo docela horko a otravoval všemožný hmyz) a ve všem nám vyhověla. Zkrátka bezvadná spolupráce…
Alice předvádí pod sedlem hřebce Eelco R…
Eelco R.
Hřebec Rain
Došlo i na detaily…
Po polední pauze a obědě v podobě skvělé pizzy dle vlastního výběru, jsme postupně fotografovaly oba hřebce ve volnosti…
Takhle to vypadá, když na modela míří hned několik děl najednou…
Běžně mouchy retušuji, ale tady mi připadají jako perličky…ostatně tohle by byla doslova „muší práce“…
Třetím modelem se stal strakatý hřebec Áres, zapsaný jako barokní pinto…
Na závěr ještě společná fotografie všech účastnic fotosemináře (organizátorka Věrka Marková je 2. zleva).Foto: Milan Mastný
Veliké poděkování patří Věrce za skvělou organizaci a pomoc při fotonesnázích a Alici za ochotu a výdrž při předvádění svých svěřenců. Hřebci byli vychovaní, poslušní, nablýskaní a ochotni se předvádět. Co víc si přát…Holky, ráda jsem poznala ty z vás, co jsem neznala, bylo to strašně fajn a snad se zase někdy setkáme.
S Lenkou a Mirkem jsme ještě poseděli s částí naší skupiny, povídalo se, rozebíraly detaily, ani se nám nechtělo zvednout. Všechno jednou končí…Čekalo nás cestování na místo poblíž Prahy, kde jsme měli přespat na jednom statku, ale o tom zase příště.