Stejně jako loni, i letos „chytli chlapi slinu“ na ochutnávku vína ve Valtickém sklípku. Kamarádka Jitka (Stejsy) dělala opět řidiče a já doprovod…
V 11:30 mě Jitka přibrala do auta u vlakového nádraží v Olomouci a v Prostějově jsme zaparkovaly před firmou, kde pracuje její manžel Martin. Brzy se z budovy vyrojili i naši další spolucestující: Pavel a Roman.Nejprve jsme zašli na oběd do nedaleké „rychlorestaurace“ a brzy jsme již uháněli po dálnici směrem na jih, já seděla zase vzadu uprostřed, neboť jsem „skladná“.
Mužskou část naší expedice jsme vysadily u sklípku nedaleko zámku ve Valticích a měly jsme zhruba dvě hodinky na památky…Prošly jsme se trochu po nádvoří zámku, na prohlídku interiérů ale nezbýval čas, snad někdy příště.
Krátce jsme se zastavily na náměstí, kde se konaly místní vinařské trhy…
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Morový sloup, postaven r.1680 jako dík, že ve městě skončila morová epidemie…
Jednou na koni, podruhé třeba v sajdě. Foto: ochotný majitel vozítka.
Když jsme se dostatečně vyřádily ve Valticích a v místním IC vyzvěděly, kudy kam, vyjely jsme ke Kolonádě na Reisně. Stavitel se inspiroval po Gloriette vídeňského Schönbrunnu.
Po schodišti jsme vystoupaly nahoru na vyhlídkovou terasu…
Milá paní, která zde vybírala vstupné (30,-) nám zapůjčila listinu s historií kolonády, kterou jsme si nahoře přečetly…
Pohled z kolonády na Valtice…jako na dlani.
Nalevo je vidět zámek v Mikulově, Svatý Kopeček a navazující Pálavské vrchy…
Na Kolonádě a všude kolem ní se to ve vzduchu hemžilo chroustovými stíhačkami…
Od Kolonády jsme sjely zpátky do Valtic a pokračovaly směrem na Břeclav, s cílem nalézt Rendez – vous.
Auto jsme zanechaly na parkovišti a vykročily parkem, kde se brzy mezi stromy objevil Dianin chrám (Rendez-vous).
Právě jsme špekulovaly, že půjdeme dovnitř, když zavolala mužská část naší expedice, že již čeká na parkovišti s demižony u nohou…Nedá se nic dělat, další památky musíme odložit na příště.
Nakonec jsme ještě zajeli k Lednickému zámku (stále celý v rekonstrukci!) a vypravili jsme se k plavebnímu kanálu řeky Dyje, abychom se na lodi nechali převézt k Minaretu.
Men in Black
Přístav s lodí, čekající na nás…
Měli jsme štěstí: loď vyplouvala přesně v půl 5, což bylo za chvíli. Horší už to bylo ovšem s cenou lodního lístku. Dospělý za 100,- je vážně hodně, když vezmete v potaz, že při plavbě nic extra kolem vidět není. Loď se vleče jako slimák, pluli jsme asi půl hodiny. Útěchou mi bylo, že jsem měla lístek grátis díky vstupenkám z „Cestovní knihy“ a že se mi snad poprvé na lodi neudělalo špatně.
Zklamání nastalo u Minaretu, když jsme zjistili, že zatímco jsme se šourali kanálem na lodi, Minaretu vypršela otevírací doba (pouze do 17:00). Pro vás, co se tam chystáte: POZOR na tuto skutečnost. Lodník vám nic neřekne, ten je rád, že vydělá…Nezbylo nám, než se spokojit s prohlídkou okolí a svou pozornost zaměřit na cokoliv jiného.
Například Pavel si vyhlédl labuť a snažil se ji vylákat z vody na břeh. Kupodivu se nechala, dělala však cavyky. Snažila se zastrašit ho syčením a náznaky klovnutí. Na jejím břiše vidíte, jak je obalená bincem z vody.
Když se dosyta vysyčela a vycvakala zobákem, předvedla krásný kukuč a byla z ní doslova pohádková labuť…
Koníci, čekající u Minaretu na turisty. Jízda kočárem přijde opět na 100,-. Svezení by bylo jistě zajímavější než plavba po kanále, ale nakonec jsme dali přednost pěškobusu. Chlapi sice naříkali, jak je to k zámku daleko (2 km), ale my jsme se s Jitkou chtěly trochu projít.
Dali jsme se po cestě vpravo od Minaretu. Navzdory Romanově bolavém kotníku nasadili „naši vinaři“ pekelné tempo a zmizeli v parku. Těžko říct, zda se tak těšili do auta nebo se báli, aby nás v parku nezastihla tma. Každopádně jsme je dostihli až u auta.
Při procházce parkem se naskytly pěkné výhledy na Minaret a spousty vodního ptactva, dokonce jsme zahlédli čápy.
Cesta zpátky uběhla poměrně rychle a stejně jako loni jsme rozvezli Pavla a Romana do jejich domovů.Výlet byl fajn, díky Jitce a Martinovi, že mě opět „přibalili“ a těším se zase někdy příště. Třeba si s Jituš příště půjčíme přímo na místě kola a projedeme si další místa v Lednicko-Valtickém areálu…Více fotografií naleznete na rajčeti.