Krásný zájezd s CK Bavi Litovel se, s menšími nesnázemi jedné účastnice, vydařil. Autobus pro nás přijel do Olomouce a odtud jsme pokračovali do Rakouska. Počasí nebylo nejlepší, cestou nás provázel déšť a pan průvodce nás upozornil, že pokud bude pršet i v horách, stezka bude uzavřena kvůli kluzkému povrchu na lávkách a v tom případě by byl náhradní program. Po projetí posledního tunelu naštěstí déšť ustal a nemuseli jsme měnit plány…
Na parkoviště u vstupu do soutěsky Wasserlochklamm Palfau, která se nachází v části Štýrsko, přijíždíme okolo 10 hod a je vidět, že i zde je vydatně napršeno…
Nachází se zde IC se suvenýry a wc. Pan průvodce kupuje hromadně vstupenky a pak již můžeme vyrazit na cca 4 km trasu, na jejíž zdolání máme asi 3 hodiny. Čekají na nás úzké kaňony, opojné vodopády, vzrušující pohledy do hloubky a velkolepý výhled. Vodní rokle vysoko nad smaragdovou řekou Salza má prý všechno, co si milovníci turistiky mohou přát!
Nejprve procházíme okolo restaurace s bramborovými specialitami, kde si prý po návratu můžeme pochutnat…
Túra přes rokli začíná na 65 m dlouhém visutém mostě přes řeku Salza a pokračuje přes strmé stezky a žebříky Palfauské vodní rokle za doprovodu 5-ti nádherných hučících vodopádů. Vyrážíme tedy na cca 4 km trasu drsným terénem s převýšením 325 m. Odkaz na mapku přikládám ZDE…
Most (Hängebrücke) visí nad řekou ve výšce 20 metrů. Po dešti je řádně kluzký, což pocítí první paní z naší výpravy na své zadnici. Necháváme všechny předejít a uzavíráme naši skupinu…
Řeka má nádhernou smaragdovou barvu…
Dle instrukcí pana průvodce máme na výběr: buď vystoupat soutěskou vzhůru a stejnou cestou se vrátit nebo dolů sejít stezkou lesem a mezi skalami. Kdyby řekl předem, jak je tato druhá část (zvlášť po dešti) náročná, spousta lidí z naší výpravy by zvolila raději cestu zpět zase po lávkách. Ale jinak jo, bylo to dobrodrůžo…
Po pěšině vinoucí se chvíli nad řekou a lesem pak vstupujeme do soutěsky a postupně se dostáváme k dřevěným schodištím a mostům, které se táhnou a klikatí mezi skalisky…
Pohled vzad k mostu…
Procházka podél řeky je příjemná…
…a ta barva je prostě boží!
Rafťáci vyrazili. Zdravíme se a mávají nám…
O kus dál za mostem…
Zde se stezka dělí a k soutěsce se stoupá prudce vzhůru…
Můstek, po kterém se vchází do soutěsky…
Postupně se před námi objevují vodopády. Tento je první a padá z výšky 22 metrů…
Dřevěný chodník z masivního dřeva postavil pro turisty Palfauský okres mezi lety 1986-1992…
Dále stoupáme úzkým kaňonem…
Schody jsou po dešti kluzké, opatrnosti není nazbyt…
Za druhým 26-ti metrovým vodopádem, který je zčásti schovaný za skalami a špatně se fotí, se nachází třetí 28-mi metrový vodopád…
Čtvrtý vodopád (podle mě nejkrásnější) je se svou délkou 39 metrů nejdelší a také je velmi široký. A jeho hukot…ten se ani nedá popsat, prostě mazec…
Říkají mu „Závojový vodopád“…
Nemůžeme se vynadívat na tu nádheru…
Musíme ale pokračovat dál, neboť čas je neúprosný…
Poslední pátý vodopád spadá z výšky 37-mi metrů. Celá stezka je dlouhá 900 metrů…
Cesta pokračuje lesem ještě prudčím kopcem až k malé chatce…
My si zde, při zpáteční cestě, za chvilku dáme svačinu. V přístřešku se nachází plakáty, které informují návštěvníky o výzkumných expedicích, při kterých se potápěči potápěli v proláklině…
Poslední část, která nás čeká, je přechod přes tento most (Naturbrücke) a vystoupání na vyhlídku postavenou r.2008…
Je to nádhera! Část údolí řeky Salzy máme jako na dlani…
Nezapomeneme zapsat své dojmy do Vrcholové knihy…
Kdyby nás čas netlačil, kocháme se déle z vyhlídky (Salzatalblick)…
Čeká nás svačina v chatičce a poté se vydáváme na sestup…
Pohled z vyhlídky na můstek…
Na sestup se vydáváme druhou stranou. Celý okruh se jde po žluté značce, jen tato stezka se jmenuje Jägerriedel…
Pěšinka je uzoučká a neradno zde zakopnout…
Nejprve to vypadá, že se místo na sestup dáváme k výstupu, což nás trochu znejistí…
Zkrátka se musí nejprve vystoupat nad skalní hřeben a teprve potom klesá stezka prudce dolů…
Výhledy jsou úžasné…!
Toto místo jsem si soukromně nazvala: Bod zlomu. Prostě ostrá levá a máte co dělat…
Při škobrtnutí máte dvě možnosti: buď se kutálíte vlevo nebo vpravo. Kořeny a kameny jsou do dešti kluzké a je potřeba dávat si velký pozor…
A teď si představte, že touto cestou se na doporučení pana průvodce vypravila polovina našeho autobusu, včetně turistů důchodového věku a dokonce paní o berlích, která měla před výměnou kolenního kloubu!!! Zkrátka tady došlo k pochybení, kdy měl pan průvodce rovnou říct, jak stezka vypadá a spousta lidí mohla jít raději stejnou cestou přes vodopády dolů…
V tomto šíleném terénu se mi podařilo vyfotit hřib, aniž bych se skutálela do údolí…
O sednutí si na zadek po uklouznutí nebyla nouze a já jen trnula, abychom se v pořádku dostali dolů…
Vidíme most u vstupu do soutěsky a parkoviště i s naším autobusem, ale stále jsme dost daleko na splnění časového limitu…
Nedalo se to časově stihnout. Museli bychom si odříct jídlo, nikde se nezastavovat a sestoupit po lávkách dolů stejnou cestou…
Ovšem když v kopci míjíme 4 účastníky našeho zájezdu, kteří mají problémy se sestupem, už nespěcháme. Raději dojít v pořádku, než se v kopci přerazit…
Hurá, dosáhli jsme pěšiny podél řeky Salzy…
Po telefonátu s panem průvodcem, který vyráží na pomoc do kopců paní o berlích, máme čas si v klidu vychutnat řeku. „Davi, jen, prosím Tě, nikoho nesejmi…“
Salza je kouzelná…
Pod mostem…
Máme spoustu času na focení a bez davů. Celý odjezd se totiž opozdil o cca 2 hodiny. Jen doufáme, že paní o berlích dorazí v pořádku…
Máme také spoustu času na sledování milovníků raftingu, kteří se v tomto místě věnují skákání z můstku…
Můstek z jiného místa…
Nakonec účastníci našeho zájezdu dorazili v pořádku s panem průvodcem, který se jim vydal na pomoc. S velkým zpožděním pokračujeme na 2. místo tohoto zájezdu, čímž je Dřevěná vodní stezka v údolí řeky Mendling…
Autobus nás vysadí na kraji obce Lassing, odkud pokračujeme cca 1 km lesem ke vstupu do Mendlingtalu…
Stezka začíná u vesnického rybníka v Lassingu a vede nás přes bývalou uhelnou cestu dolů k pokladně…
Cesta lesem vede podél potůčku, na kterém jsou zhotoveny různé mlýnky. Tady je jeden z nich…
Po sestupu soutěsky cítím hodně kolena, takže mi 1 km připadá spíš jako 10 km…
Pan průvodce kupuje hromadně vstupenky. Dozvídáme se, že v tuto denní dobu (skrz naše zpoždění) již není možné projít celou 3 km trasu, protože místní průvodci, kteří návštěvníky převádějí určitými úseky, tu již nejsou. Můžeme si tedy prohlédnout exponáty, navštívit muzeum, ale vrátíme se stejnou cestou do Lassingu (v opačném případě by se prošlo celým údolím)…
Pec v muzeu…
Místní hmyzí domeček…
Davča zkouší dojení a hodně ho to baví…
Pila
Tento dřevěný řetěz je opravdu vytesán z jednoho kusu kmene. Žádné slepování: zkoumali jsme jej docela dlouho zblízka…
Kmeny při plavení bohužel dnes neuvidíme, zaměstnanci mají dnes už po šichtě. V jinou denní dobu prý zde předvádějí ukázky…
Davča stále dojí „Zenzi“…
Celý areál leží na úpatí hory Hochkar a je vlastně takový interaktivní. Spoustu řemesel si zde můžete vyzkoušet…
Najdete zde bývalý Kovářův učňovský dům, v němž je nyní muzeum s kinem, mini-driftový systém včetně vodního kola, kuchyně a samozřejmě Kovářova kovárna. Účelem je dopravit návštěvníka zpět v čase. Kromě muzea můžete vidět benátskou pilu, dřevěný vůz tažený koněm nebo ruční hasičskou pumpu ze starých časů či vyzkoušet si projít bosou stezkou…
Náhon pro splavování klád…
Rozcestník
Nejprve přejdeme širokou lávkou přes velký vodopád, kde se můžeme podívat do „unášecího kanálu“. Stezky a lávky vedou asi 2,5 km podél potoka směrem k farmě a panskému domu (ale my je dnes nestihneme projít právě z časových důvodů, protože v tuto denní dobu je část stezky uzavřená)…
Dřevěná stezka vede kolem splavidel, starých dřevěných vodních mlýnů, vodních kaskád a jezírek…
Údolí řeky Mendling bylo zvoleno za „Nejkrásnější místo v Dolním Rakousku 2014“!
Krátkou procházku údolím zakončíme srandičkami…
Ovšem následuje pochod zpátky do Lassingu, tentokrát do kopce. Musím říct, že po dnešku cítím nohy, jak se říká, až za krkem…
Více fotografií z výletu najdete zde:https://acijka.rajce.idnes.cz/Rakousko_Vodopady_Palfau_a_Mendlingtal…22.9.2018