Na tento výlet nás vyrazilo celkem 14 natěšených dospělých a dětí. Většina se nás sešla na olomouckém hlavním nádraží, odkud pokračujeme vlakem přes Zábřeh a Brannou do vlakové stanice Horní Lipová…
Cesta vlakem je docela zdlouhavá. V Zábřehu se vlak dělí, takže musíme přecházet do jiné části soupravy a ještě jednou na trase přesedáme…
Po příjezdu do Horní Lipové řádí děti na zamrzlé kaluži. Sněhu moc bohužel není, tak si to vynahrazují…
Trasa k Lesnímu baru je dlouhá 2,3 km. Fouká ledový vítr, ale nás hřeje nadšení…
O dobrou náladu není nouze a v tomto duchu míří naše skupina k lesu…
Podcházíme viadukt…
Ne, Hanču jsme neodložili. Chtěla se vyfotit mezi hřiby…
„A ja taka děvočka, cingi, lingi, bom…“
Krátká zastávka u dalších hříbků. To víte, dětičky mají žízeň, atd…
Dnes se bobovat ani lyžovat nedá, škoda…
Děti, sednout jen kvůli fotce a hybaj dál, ať nepřimrznete…
Hanča líčí story: „No představte si…Tam dole pod lesem jsem míjela děcka a já zaslechla, jak si říkaly – Podívej, to je ta bábuška z Mrazíka…Až po pár krocích mi došlo, že se bavili o mě!“
Davča: „Táta mi zakázal lézt k vodě…“
A neudělá ani krok blíž. To je zvláštní, jak někdy dokáže poslechnout…
Cesta k baru je pod ledem, posypaná štěrkem…
Už jen půl kilometru!
Lesní bar nadohled…
Lidí je tu jako máku, ale i tak si najdeme místo na opečení klobásek, kabíků, chlebíků a mlsání. Děti mají radost z ledovice (vlevo je z ní kousek vidět). S očima navrch hlavy nám líčí, že po ledovici s nimi jezdí i jedna starší paní na své kabelce.
Opékáme. 
Mají tu báječné kremrole!
Chlazených nápojů je na výběr dost, ale většina lidí si dá raději čaj…
Ale alkohol ubývá, to zase jo…
Před odchodem na vlak pořizujeme společnou fotku naší skupiny…
A potom už letíme na vlak…
Na zpáteční cestě je veselo. Shledáváme, že my dospěláci jsme unavenější než ty děti…