Při návratu z dovolené v Chorvatsku máme v plánu poslední zastávku: návštěvu jeskyně Postojna a hradu Predjama. Původně jsme chtěli vidět hlavně hrad Predjama, ale kamarádka Denisa, která žije ve Slovinsku, nám jeskyni natolik vybásnila, že jsme ji museli navštívit. A měla pravdu…
Na parkoviště u Postojnské jeskyně přijíždíme v 16:30…
Příjezd sem nám zkomplikovala silná bouřka, která nás přepadla cestou. Po vzoru desítek řidičů jsme museli zajet pod střechu benziny, kde jsme přečkali nejhorší slejvák s kroupami, kdy nebylo vidět na krok. Ulice zaplaveny vodou, kanály nestíhaly…
Po zaparkování na placeném parkovišti v Postojně přecházíme most před řeku Pivku do areálu, ve kterém se jeskyně nachází…
Za lávkou míjíme Modrijanov mlin…
Zde by se hodilo nějaké info k jeskyni: Toto pozoruhodné přírodní dílo bylo vytvořeno podzemní řekou Pivkou v místním vápenci. Chodby, jeskyně a haly dosahují celkové délky 24 km, díky čemuž se Postojnska jama právem řadí mezi největší jeskynní komplexy na světě. Její malebné krápníkové útvary okouzlují návštěvníky již skoro 200 let.Je jedinou jeskyní, ve které můžete zažít vzrušující jízdu vlakem neuvěřitelně krásnou podzemní krajinou. Prohlídková trasa měří 5km, přičemž část absolvujete podzemním turistickým vláčkem (3,5 km), druhou část už projdete pěšky (1,5 km).Jeskyně je také domovem endemického obojživelníka zvaného macarát jeskynní. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživelníků vidět ve velkém akváriu…
Vstupné není levné, ale zde je investice rozhodně na místě. Vstupné jde různě kombinovat, např. jeskyně+hrad Predjama. My jsme však dorazili později a obě prohlídky do zavírací doby nestíháme, proto se rozhodneme nyní pro jeskyni a hrad třeba za rok. Zakoupíme tedy vstupenky do jeskyně + Vivaria (2 dospělí + 1 dítě…94,70 euro)…
Před vstupem do Vivaria zvěčňuji syna s modelem macaráta, který je zde raritou…
Jeskyně Postojna je obývána více než 150 druhy zvířat. Vhodné životní podmínky tady nalezli brouci, pavouci, raci a stonožky. Zde se setkáváme s nejzajímavějšími z nich. Nespornou hvězdou mezi nimi je právě macarát jeskynní…
Za pomoci audio průvodce v češtině zkoumáme terária v jeskyni…
V tomto akváriu na nás čeká rarita z říše zvířat-macarát jeskynní (slovinsky človéška ríbica)…
Jde o slepého 25-30 cm dlouhého obojživelníka podobného růžovému mlokovi, který je zcela přizpůsobem životu ve tmě. Živí se korýši, červy, hlemýždi a dalšími vodními bezobratlými živočichy. Zajímavostí je, že macarát vydrží bez potravy 12 let a dožívá se 70 a více let…
Vedle vstupu do jeskyně se nachází administrativní budova z konce 19. století. Prohlídky probíhají v mnoha světových jazycích. Vybírat můžete mimo slovinštiny z angličtiny, němčiny, italštiny a ruštiny, čeština bohužel chybí. Zde se nacházejí cedulky s názvy jazyků. Pod kterou si stoupnete, takového průvodce dostanete…
Volíme prohlídku ve slovinštině. Průvodkyně nás vede na „hlavní nádraží“, kde nasedáme na vláček (stojí jich tu několik a postupně nakládají a odvážejí návštěvníky do jeskyně)…
Trať byla otevřena v jeskyni Postojna v roce 1872 jako jediná dvoukolejná jeskynní železnice na světě. Jízda vláčkem mezi nasvícenými stalagmitovými a stalaktitovými útvary trvá cca 10 minut a je to opravdu velký zážitek…
Po asi 2 kilometrech vláček zastaví „na zastávce“ Velká hora“. Dál už musí každý pěšky se svým průvodcem…
Při 90 minutovém prohlídkovém okruhu spatříme několik sálů a síní s překrásnou výzdobou, procházíme totiž nejhezčí části jeskyně mezi Koncertním sálem, Velkou Horou a Krásnými jeskyněmi. Jeskynní prostory vyhloubila podzemní říčka Pivka a my obdivujeme všechny typy krápníků – od stalaktitů, stalagmitů přes stalagnáty, závěsy a brčka…
Jde o parádní podívanou, kdy nám doslova spadne brada…
Obrovské nasvětlené krápníky, jaké jsme nikdy neviděli, jsou k vidění po celou prohlídku…
V jeskyni je stálá teplota 10 stupňů…
Tempo prohlídky je docela rychlé, návštěvníků různých národností je tu v sezonu spousta, ale průvodkyně nás vede tak, aby se skupiny vzájemně nerušily. V té naší slovinské je nás pár…
Zíráme…Ať už jsme čekali cokoliv, takovou nádheru opravdu ne. Před námi se otevírají obrovské dómy s bohatou výzdobou v různých barvách a na několik pater…
Ruský most, který vybudovali za 1.světové války ruští zajatci, vede přes hlubokou jeskynní propast. Díky němu se ocitáme v nejkrásnější části celého podzemní. Tento prostor se nazývá velmi výstižně: Krásné jeskyně (slovinsky Lepe jame)…
Krásné jeskyně tvoří několik vzájemně propojených síní a jsou zdobeny krápníky a vápencovými útvary v barvách, až oči přecházejí…
Pohyb na Ruském mostě sledují kamery…
Zpětný pohled na Ruský most…
Nasvětlená záclona…
Zde je naše kompletní slovinská skupina v čele s naší paní průvodkyní…
Máme dostatek prostoru na dokumentování té nádhery. Focení ze stativu je zde zakázáno, aby se prohlídka nezdržovala, což chápu. Snažím se zapírat foťák různě o zábradlí…
Prohlídka pokračuje dále do Špagetové síně. Podzemní prostor je pojmenován podle výzdoby, kterou tvoří dlouhé krápníky, které připomínají brčka nebo druh těstovin…
Myslím, že každou fotografii není třeba komentovat…
Ač máme u nás také krásné jeskyně, tohle v nich neuvidíte…
Prohlídkový okruh nás stáčí pod Ruský most…
Blížíme se k symbolu jeskyně…
Pětimetrový stalagmit nazvaný Briliant je symbolem jeskyně Postojna a slovinského krasu (vpravo)…
Briljant (slovinsky)
Na velké obrazovce, umístěné v jeskyni, máme možnost pozorovat macaráty jeskynní…
Pěší prohlídka končí v tzv. „Koncertním sále“ – největším otevřeném prostoru jeskynního komplexu, kde se díky výborné akustice pořádají koncerty. Zde mohou návštěvníci nakouknout do terária s macaráty…
Před nástupem do vláčku navštívíme suvenýry. Davča má odtud krásnou dřevěnou maketu macaráta na dřevěné destičce…
Nastupujeme. Během chvíle se vláček naplní a veze nás zpět…
Jízda pod mohutnými klenbami, kde stalaktity visí ze stropu jako lustry, je opět nezapomenutelným zážitkem…
Skleněné lustry, visící ze stropu Taneční síně, vytvářejí pohádkovou atmosféru…
Vláček zastavuje až za mostem, vedoucím nad propastí…
Přicházíme k východu, děkujeme a loučíme se s paní průvodkyní…
Co se to děje? Venku je najednou vylidněno a slunečníky leží na zemi. Fouká silný vítr a obloha opět nevěstí nic dobrého. Je na čase popojet o 9 km dál k Predjamskému hradu…
Ke hradu Pradjama přijíždíme o půl 9 večer, tak akorát před setměním. Je to nádhera! Umiňujeme si, že si sem zajedeme příští rok a půjdeme i na prohlídku…
Hrad Predjama v celé své kráse…
Ve 21 hod odjíždíme za hřmění a s blesky v patách. Než stačíme najet na dálnici u Postojny, spouští se pořádný slejvák. Hotová apokalypsa. Zažíváme nejhorší bouři v životě a navíc s přívalovým deštěm. Vše v noci na dálnici, kde se šineme 50km/hod, protože rychleji se v tom jet nedá.Na chvíli zajíždíme na benzinu, ale slejvák nepřestává a my musíme domů. Takto jedeme několik hodin přes celé Slovinsko a část Rakouska až po Graz. Přiznávám, že jsem měla slzy na krajíčku, jak jsem se bála (přitom normálně se bouřky vůbec nebojím, ale tohle bylo šílené) a doufám, že se tomuto v budoucnu při cestování vyhneme, tohle už nechci zažít.Někde za Grazem vyčerpáním odpadáme na jedné benzínce a spíme v autě do 3 do rána.Vídeň projíždímě o půl 6 ráno, za hodinu Mikulov a v 7:15 míjíme Brno…Tak jak dovolená byla naprosto suprová, návrat jsme se doslova „vypili“…Naštěstí se vše obešlo bez nehody a my se těšíme na další dovolenou…
Více fotografií z jeskyně Postojna najdete zde:https://acijka.rajce.idnes.cz/Jeskyne_Postojna-Slovinsko…6.8.2017