Inspirováni akcí „32 vrcholů Beskyd“ vyrazili jsme s přáteli v lednu na nejvyšší z nich: na Lysou horu. 
Parkujeme u Horského lanového centra Opičárna v Ostravici…
Parkoviště praská ve švech auty nejrůznějších značek. Naše modelka Jíťa ví, která je ta správná…
Svěží a ve výborné náladě stoupáme vzhůru po červené turistické značce…
Zpětný pohled…
Krátkou pauzu dáváme na rozcestí „Butořanka“…
Po chvíli se před námi otevře pohled na vrchol vysílače. Pořizujeme první společnou fotku ze stativu…
Butořanka a okolí…
Dokumentace musí být…
Chata nad Butořankou, kolem níž se cesta stáčí a následuje další prudké stoupání…
Ještě jeden pohled zpět…
Některé úseky v lese jsou pořádně zledovatělé. Máme co dělat, abychom se nevymázli a statečně bojujeme s terénem…
Fajn, dáme si na ně pozor!
Po výstupu z hustého lesa se nabízejí první parádní výhledy na okolní hory a také na inverzi v dálce…
Vydýcháváme se a nastává koštování slivovice s bratry Slováky…
Společná fotka nesmí chybět…
Zimní příroda má pro mě nepopsatelné kouzlo…
Rozcestí „Lukšinec“ s přístřeškem…
Další z výhledů…je to paráda!
Máme před sebou ještě několik serpentin se stoupáním. Po celou dobu výstupu potkáváme několik cyklistů. Jeden letěl zvrchu a vzal to rovnou do houští. Nechápu…
Část mrtvého lesa: i tady smrky umírají…
U kříže…
Krásně se nám otevírá krajina. Vidět jde už i Radhošť (3. vrchol zleva)…
Vrchol před námi, ale ještě si chvíli máknem…
Poslední úsek červené značky se hodně zužuje a místy je pořádně namrzlý…
Jako třeba v tomto úseku: lidé se přidržují větví stromů a někteří padají jako hrušky. Jíťa ladně překonává nejhorší místa (že by měla tajné vysunovací mačky?)…
Je to docela adrenalin…
Kříž na památku obětem Lysé hory (obětí je dost, na různé kříže narážíme po celou dobu výšlapu)…
Ještě jedna zatáčka a jsme nahoře…
Bezručova chata…Když jsem zde byla poprvé, právě se opravovala. Dnes je uvnitř narváno, na jídlo musíme „o dům dál“…
Poblíž chaty se nachází několik vtipných dřevěných postav, takže je kdekdo využívá k pořízení fotky…
Vysílač na Lysé hoře s meteorologickou stanicí a chata Emil Zátopek-Maratón, kam míříme na jídlo…
Bezručova chata při pohledu od chaty Emila Zátopka. Mužská část naší výpravy navrhuje nejdřív jídlo a teprve potom výstup na vrchol s vyhlídkou. Dobře, přijímáme. 
Po obědě se fotíme na vrcholu Lysé hory a kocháme se výhledem dolů. Nemyslete si, že je tu jen pár lidí. Opak je pravdou: pro tuto společnou fotku jsme vystáli frontu…
Další společná fotka s výhledem dolů…
Tento záběr uvidíte i na web kameře, která je na vrcholu umístěná…
Je to paráda, počasí luxusní. Konečně vidím výhledy z Lysé tak, jak jsem si přála. Napoprvé (je to už pár let) to totiž vůbec nevyšlo, padla mlha a nemínila se vzdát…
Pohled na vysílač a chatu Emila Zátopka z vrcholu Lysé hory…
Slunce pálí, je nám teplo a myslím, že dnes nachytáme i nějaký ten bronz. Každopádně si výšlap náramně užíváme, obcházíme vrchol ze všech stran a kocháme se…
Výhledy od vysílače. Dnes je k mání Malá a Velká Fatra a také Tatry…
Výhled na přehradu Šance. V budoucnu se chystáme vystoupit na Lysou po žluté značce právě od této přehrady…
Před sestupem z Lysé se každý pomazlí s výmarem a můžeme dolů.
Cestou dolů nacházíme čerstvé „dílo“ neznámého umělce.
Více fotografií z výšlapu s přáteli najdete zde:http://acijka.rajce.idnes.cz/Vyslap_na_Lysou_horu…29.1.2017/