Letošní výstup na Bradlo jsme zahájili jinak, než v předchozích letech. Gabrhelovi chodí na Bradlo s dědečkem (tatínek Blanči) a my jsme se k nim přidali. Trasa byla jiná: auty do Lipinky a odtud pěšky nahoru. Naše část rodiny však nebude ošizena, společně na Bradlo vystoupíme v srpnu tradiční trasou z Libiny do Hradečné…
Po zaparkování v Lipince šlapeme svižně vzhůru. Děti s dědečkem letí vepředu, zato rodiče se cpou oplatky sotva vyšli…
Na okraji lesa proběhne protiklíšťová procedura. Cítit jsme na hony široko-daleko, přesto po návratu točím Davčovi klíště z kotníku…
Silná sestava výletníků s dědečkem v čele…
Davča se těšil na houby, ale v lese „je houby“, tak vláčí zklamaně košík za sebou…
Kráčíme po neznačených lesních cestách s dědečkem v čele. Pochází z Lipinky a zná zde každý kámen…
Názorná ukázka, jak dřív jako děti vyráběli z orobince pletené věci…
Dnes poněkud pofukuje a je docela chladno. Při šlapání do kopce to však nevnímáme…
V plánu je i sběr borůvek a když narazíme na parádní flek, vrháme se na ně…
Kluci pomáhají a kupodivu neremcají. Představa kynutých knedlíků je velice motivující…
Došlo i na srandičky a pohodu mezi borůvčím…
Postupně nacházíme další a další borůvková místa a je nemožné jen tak projít. Dědeček vyráží na hodinovou prochajdu, že prý se v mládí nasbíral dost. My plníme PET-ky (nejlíp se mi osvědčily k přepravě)…
V borůvčí (nechtějte vidět, jak vypadaly kolena 
Po hodince máme opravdu nasbíráno. Chlapi, těšte se na kynuté knedlíky…
Dědeček nás vede vykáceným lesem (bohužel všude řádí kůrovec) k vlčí jámě…
Jáma je již z části zasypaná. Dříve jich tu bylo nepočítaně a lidé do nich chytali přemnožené vlky…
Pokračujeme směr Bradlo…
Polojasné nebe dnes vytváří pěkné barvičky (a bez použití filtru)…
Lesáci se asi nudili…Ve vytvořeném okénku mi kluci předvádějí grimasy. Vkládám slušnou fotku raději, páč většina je jinak nepublikovatelných…
O kus dál se naše dítě po zakopnutí o klacek válí na zemi. Odneslo to naražené koleno (fleky na teplácích jsou opravdu od borůvek). A výraz ? Ne, nebrečí, jen lamentuje, že musím taky vše fotit…
Přicházíme k altánku pod Bradlem. Zde se nachází ohniště, kde jsme loni opékali špekáčky. Nyní však půjdeme o kousek dál…
V břiše se ozývá kručení, ale nejprve vystoupáme na vyhlídku,…
…která se nachází na této skále Bradlo…
Nejprve si poslechneme vyprávění a poté stoupáme…
Tentokrát na vrcholu skály pořizuji pouze společnou fotografii, protože výhledy jsem fotila dříve již několikrát…
Po sestoupení ze skály procházíme kolem kamenného srubu…
…a pokračujeme podél skal a po lesní pěšině…
…k ohništi u studánky Běžinky…
Chlapi se hned dávají do práce. Je nejvyšší čas, neboť žaludky nás všech vydávají zvuky filharmonie…
Pohodička…
Už se pečou, oheň praská, žaludek si hezky mlaská…
Po relaxu u ohniště a pečlivém uhašení scházíme lesními cestami nad Lipinku. Na okraji lesa stojí další pěkný altánek, kde právě opékají buřtíky nějací cyklisté…
Po louce míříme nejprve k daňčí a jelení oboře. Zvířata jsou schovaná a tak rovnou pokračujeme vpravo přes louky…
Kluci řádí na balících…
Lipinka leží ve zvlněném terénu a je na ni pěkný pohled…
Podvečerní procházka po loukách se líbila všem…
Po přiblížení ke vsi nás přes plot zvědavě pozoruje chlaďaska. Kluci a já se na ni běžíme podívat…
Na loukách spatříme několik srnek a na závěr malého kolouška. Procházku máme pěkně zakončenou…
V zapadajícím slunci míříme k autům. Vtom mi dochází, že Davča ani jednou nezaprotestoval, že „už nemůže“, že „ho bolí nohy“ (přestože sebou švihl), ale šlapal jako hodinky po celou dobu procházky. A takto by se nám to líbilo pokaždé…
Více fotografií je opět na rajčeti:http://acijka.rajce.net/Bradlo…6.7.2016