Expozice Živá voda” v Modré…
Plánovaný výlet na jižní Moravu s přáteli Gabrhelovými se do puntíku vydařil a stihli jsme toho opravdu hodně…Nejprve jsme společně navštívili “Živou vodu” v Modré, kde naši přátelé s dětma byli poprvé (my už podruhé), potom jsme odjeli do sousedního Velehradu, Gabrhelovi pak vzali Davču se svými kluky do KovoZOO ve Starém Městě a my s manželem jsme zatím vzládli návštěvu Uherského Hradiště a rozhlednu Rovninu. Společně jsme potom navštívili ještě 2 rozhledny: Floriánku a Vážany-Doubí…
Začínáme v “Živé vodě”. Kluci se už nemohou dočkat a sotva zakoupíme lístky, pádí do tunelu. Davča se osvědčuje jako průvodce, protože expozici zná…
Návštěvníků je zde poměrně hodně, přesto se vyplatí počkat, poprosit dva páry o strpení a pořídit hromadnou fotku za použití samospouště…
Za chvíli je tunel opět plný lidí a každý se nemůže vynadívat na rybí obyvatele…
Dáváme pauzu na svačinku při sledování filmu. Mě každý pohyb komplikuje límec na krku, který musím mít po úraze 14 dní…
Průzkum biotopu…
Obloha nevěstí nic dobrého, ale nakonec mraky odletí a nic z nich není (už jsem si říkala, že to bude jako minule, kdy jsme tu pořádně zmokli)…
Naši kluci-bezva kamarádi…
Archeoskanzen, který se nachází hned vedle Živé vody, jsme viděli již minule a ostatní nelákal, tak jen procházíme kolem…
Pořizujeme další společnou fotku…před restaurací.
Následně odjíždíme na Velehrad, parkujeme u obchoďáku a vyrážíme do TC…
Součástí Turistického centra je možnost návštěvy výstavních prostor…
Cestou od Turistického centra se dělíme:
Kluci se po spatření hřiště vrhají do pískoviště (snad je to nebude držet do 18-ti 
Blanča a já zamíříme k bazilice…
Máme čas a v klidu si procházíme celé náměstí a vnitřek baziliky. Ten je ale celý pod lešením a plachtami, neboť celý vnitřek baziliky prochází náročnou rekonstrukcí, proto odtamtud žádnou fotku nepřináším…
Před opuštěním Velehradu si dopřejeme oběd v restauraci obchodňáku Vega Centrum, kde si pochutnáme na bezva hotovkách. Hromadně pak odjíždíme ke KovoZOO ve Starém Městě u U.H. Dovnitř jdou jen Gabrhelovi a berou našeho Davču, který chce kamarádům vše ukázat (byli jsme tam před 2 lety). S manželem odjíždíme do Uherského Hradiště…
Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti…Na podrobný průzkum nemáme moc času, přesto stíháme dost: návštěvu IC, prohlídku náměstí za lízání levandulové zmrzliny a omrknutí synagogy…
Synagoga dnes slouží jako knihovna…
Základní škola v Uherském Hradišti…
Posledním cílem, který nám zbývá dosáhnout, než přátelé s dětma projdou KovoZOO, je rozhledna Rovnina. Podle údajů na internetu se k ní dá dojet autem. Hm…dalo kdysi…Značka zákazu vjezdu, zářící novotou, nás předvědčuje o opaku. K rozhledně 2 km…Co teď?
Čas nás tlačí a nechceme zdržovat, aby na nás ostatní nemuseli dlouho čekat, než se vrátíme. Nakonec však ve mě “rozhlednové pudy” vítězí a co nejrychlejším krokem se vydáváme k Rovnině…
Hlohy září podél cesty, radost pohledět…
Funíme v ostrém tempu do mírného kopce, kamenitá cesta přechází v panelovou…
…a na jejím konci se tyčí rozhledna Rovnina (127 schodů, vyhlídková plošina ve výšce 24 m)…
Co vám budu nalhávat: neměla jsem z ní radost. Jo, jasně, já vím. Věděla jsem, jak vypadá a věděla jsem, do čeho jdu. Nevěděla jsem ovšem, že zrovna dnes se bude krajinou prohánět nárazový vítr a že bude s celou konstrukcí třepat. Na druhou stranu jsem tu, přece na poslední chvíli necouvnu! Byl to masakr…
Asi v polovině výstupu zůstávám stát a mám silné nutkání utéct dolů. Vichr se do mě opírá, zábradlí nízké, tyčky úzké, nic moc pevné, konstrukce se třese, vítr se mnou lomcuje, z úst se mi derou…ehm…nelibá slůvka. Nakonec zatínám zuby, stáhnu půlky a tu příšernou Rovninu vylezu. Ovšem pasuji ji na nejodpornější rozhlednu ze všech roštových příšer…
Výhledy zvrchu jsou krásné, to zase jo…Ovšem udělám pár nejnutnějších záběrů a mažu zase dolů. Tady jsou:
Krajem polí mezi těmi keříky vede cesta, po které jsme přišli…
Na prostředním kopci leží hrad Buchlov a na kopci vpravo od něj kaple sv. Barbory…
Tak…a hajdy dolů…opět za spršky nadávek na adresu výrobce…
U KovoZOO vyzvedáváme přátele a synka (kluci se zabavili na hřišti, než jsme dojeli). Společně vyrážíme přes Boršice a za obcí Tučapy odbočujeme mezi pole na menší parkoviště pod rozhlednou Floriánka…
Ukazatel je tu docela zbytečný, neboť rozhledna stojí opodál a jde vidět už od silnice. Ale je pěkný, to zase jo.
Foceno přímo od ukazatele…Dá se jít buď krajem pole nebo parčíkem a vystoupat dolinou u altánu…
Sluníčko nám na chvilku vykouklo, akorát na vyfocení…FloriánkaKrásná, dřevěná, takové můžu…
Pamětní tabule
Kluci na Floriánce…
Výhledy z rozhledny na okolní obce…
Opět hrad Buchlov…
Vlevo parkoviště u rozhledny…
Hra paprsků…
Na jihomoravských rozhlednách se mi líbí tento styl doplňků: zde vinná réva, na Hustopečské rozhledně datlíci…
Turistické posezení u rozhledny…
Altán, od kterého se dá sejít a vyjít dolinou k parkovišti…
Posledním cílem našeho výletu se stává rozhledna Doubí nad obcí Vážany…
Rychle se stmívá, obloha se zatahuje, chlad proniká do morku kostí a vítr sílí (což jde vidět na fotce)…
Ladik nasazuje kapuci a to je co říct u otužilce…
Hrad Buchlov je zase o kousek dál…
Tímto směrem by se dalo dojet k Floriánce…
Nastoupil chladný večer, prohlídka rozhledny proběhla docela rychle. Jen Ladik s Bobem se chtějí kochat a Blanča somruje klíčky od auta…
Více fotografií z výletu najdete na tomto odkaze:http://acijka.rajce.idnes.cz/Ziva_voda_v_Modre,_Uherske_Hradiste,_rozhledny_Rovnina,_Florianka,_Vazany-Doubi…27.9.2015