Sedím si tak ve čtvrtek po obědě u úprav fotozakázky, když tu mi zvoní mobil. Volá moc milá paní, kterou fotívám s jejím manželem a fenkami v přírodě. Prý by mě rádi pozvali na let cessnou a co že na to říkám..?
Letiště „MambaAir“ v Bohuňovicích, kde se scházíme v pátek 31.7. v 10:45…
Na letišti se vítáme s oběma manželi. Paní Dana mi nabízí tykání, což velmi ráda přijímám (odteď prostě Danka). Mě doprovází manžel, synek a jeho bratránek…
Pan Pilot právě tankuje pohonné hmoty do těžiště…
Palubovka letadla překypuje množstvím nejrůznějších číselníků a trochu mi nahání husí kůži. Raději se zaměřuji na prohlídku skla, jak mi radila kamarádka fotografka. Přiznávám, že mám sebou v batohu hadřík a Okenu, abych si v případě zaschlých kapek či nečistot okénko před odletem vyleštila. 
Pan pilot vede za sebou letadlo jako pejska na provázku za pomoci tohoto přístroje…
Jde do tuhého: jsme vyzváni k nástupu do letadla. Pan pilot nás postupně připásává, dostáváme sluchátka s mikrofonem a můžeme vyrazit. Sedíme s Dankou spolu vzadu, její manžel Luba usedá vedle pilota…
Cca 10 minut zahříváme motor. Předstartovní pravdivá historka pana pilota nás vyvádí docela z míry, držíme se s Dankou při startu za ruce…
Rodinka mává, fotí a natáčí…
Rozjíždíme se po travnaté startovní dráze, letiště se vzdaluje, pole kukuřice před námi se přibližuje. Brzy musíme vzhůru a opravdu to proběhne velmi rychle…
Člověk se ani nenaděje a už je v luftě…
Přelet nad Šternberkem: hlavní část města, centrum, kostel a hrad, který letos dostává novou střechu…
Než se nadějeme, jsme na konci města. Letadlo letí přece jen rychleji než balon, takže mám co dělat, abych zachytila vše, co potřebuji. Navíc zjišťuji, že nejlepší je dát foťák nad hlavu a prostě mačkat. Jsem malá a s okem na hledáčku mám na každém záběru spodní část okénka…
Hlásnice…Mávám Markétě, Hance i Lidce…
Obec Chabičov…V přední části fotky je při zvětšení patrný i altánek na Dubové hoře…
Přelet Karlova…
Dančin manžel nám po celý let podává parádní výklad, kde co můžeme spatřit, co právě přelétáme a přidává vtipné komenty, což docela odvádí pozornost a soustředění se na houpání a třepání letadla. Nemít v sobě prášky, jsem si jistá, že máme blicí reportáž…
Nad Jeseníky se počasí horší, přibývá oblačnost a chvění letadla je silnější. Na fotce je vidět Jelení studánka a hlavní hřeben od Břidličné po Vysokou holi…Někde za tímto místem dostáváme ránu proudem zespodu letadla a pěkně to s námi hodí. Hlavou vymetám strop (pilot mě nabádá k utažení pásů), s Dankou se instinktivně drapneme za ruce. Uf! Srdce nám buší až v krku, docela jsme se vyděsily…Potom už si zvykám, hlavou mydlím ještě párkrát o okno a už vím, od čeho jsou na něm ty čáry. Po mě jich asi pár přibylo (objektiv to také párkrát koupil)…
Snažím se vnímat tu krásu pod námi: pohled na horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně…
Stoupáme výš, abychom měli patřičnou výšku nad Pradědem, kam míříme. Zde pohled na Ovčárnu, Sabinku a Petrovy kameny…
Kroužíme kolem Pradědu, nejvyšší hory Jeseníků. V této chvíli dosahujeme výšky 1800 metrů…Kolikrát jsem tu byla pěšky na túře…Je to krása, takto jej vidět…
Dolní nádrž Dlouhých Strání…
Červenohorské sedlo jako na dlani…
Bělá pod Pradědem…
Letíme až na dohled Polska, pan Luba hlásí Otmuchovské jezero. Podél hranice otáčíme na město Jeseník. Zápasím s odlesky na okně a barevnými odstíny, neboť okénka jsou lehce tónovaná…
Město Jeseník…
Priessnitzovy léčebné lázně…Rozeznávám i louku s kameny v kopci…
Lipová-Lázně a lomy na Smrčníku…
Na Dančině straně je vidět chata Šerák…
Ramzová a Petříkov…Po podrobném průzkumu fotky poznávám cestičky, po kterých jsme se plazili loni s Tomem…
Rozpoznáváme masív Králického Sněžníku i s hromadou kamení na jeho vrcholu…
Jeseníky nám mizí za zády…
Hanušovice pod námi…
A hned nato Šumperk. Mávám Věrce, Tomovi a holkám…
Pár cvaků, ruce už ochabují pod vahou fotoaparátu nad hlavou, ale zatím pevně držím.
Vodní nádrž Krásné u Šumperka…
Návrat do pěkného počasí mě motivuje k pořízení selfie…Normálně se takto nefotím (nemám ráda selfie), ale letadlovou si udělám…
Danka se tváří statečně, ale po přistání přiznává, že jí od Jeseníku nebylo dobře. Vzala si ode mě před startem pouze 1 tabletku Cocculine, což je dětská dávka a nestačila…
Kroužení nad Sovincem…
Hrad Sovinec teleobjektivem…
Horní Žleb s kamenolomem…
Při zpátečním letu vidíme Šternberk zdálky, letíme nad částí trati Ecce Homo a nad obcí Lipina…
Těšíkov…Tady ztrávila dětství má mamka a já část mládí touláním ve westernovém sedle strakatého hucula Árnyho. Paráda, vidět takto každičkou cestu a louku, kudy jsme jezdívali…
Kamenolom v Bělkovickém údolí…
Bělkovice: manželé obhlížejí, co kterému sousedovi vyrostlo na zahrádce…
Úhledná políčka u Bělkovic…
Nesmím zapomenout vyfotit palubovku za chodu…
Svatý Kopeček v dáli…
Klesáme. V dálce zahlédnu ještě Šternberk…
Přelet nad hlavní silnicí mezi Olomoucí a Šternberkem, benzina Laob…
Společná fotografie naší posádky ihned po přistání, kterou pořizuji na samospoušť. Má rodinka se vrátila po našem odletu domů, manžel musel na odpolední směnu. Danka se svým manželem mě dopravili domů svým autem, za což jim taktéž velmi děkuji…
Ještě jednou naše letadýlko: za hodinu letu jsme urazili 180km…
Manželům Dance a Lubovi velmi děkuji za krásný dárek, za nevšední zážitek s možností vidět z výšky tolik krásných míst…Jsem moc ráda, že jsem mohla být s vámi…
Více fotografií z letu si můžete prohlédnout na tomto odkaze:http://acijka.rajce.idnes.cz/Hodinovy_let_cessnou_132_z_Bohunovic_do_Jeseniku_na_pozvani…31.7.2015