Rok uběhl jako voda a my se mohli těšit na další setkání se členkami Klubu sběratelek a jejich rodinami. Výběr místa tentokrát zajistili Jarmila s Robertem a to v Pěkově u Police nad Metují. Každého z nás čekalo do cíle hodně hodin a kilometrů, přesto jsme moc rádi, že jsme se sešli na tak krásném místě…
Penzion „Selský dvůr“ v Pěkově nás vítal s otevřenou náručí a s ním velmi milá paní majitelka…Kdo měl zaplacené snídaně, bydlel (stejně jako naše rodina) v Penzionu č.1.
Protější Penzion č.2 nabízí ubytování bez snídaně a prostornou společenskou místnost…Večer jsme se postupně sjížděli a na večeři jsme si zašli do restaurace „Generál Laudon“ u hráze rybníka na začátku Pěkova. Náš penzion poskytoval pouze snídaně, ale nevadilo nám to, neboť jsme měli pěknou večerní procházku mezi ohradami s kravkami, i když v mírném slejváku…
Snídaně byly naprosto precizně přichystány…Na 10 hodin jsme měli zajištěnou prohlídku mlýna Dřevíček. Naše rodinka vyjela ihned po snídani do Police nad Metují…
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují…Dnes se v areálu přilehlého kláštera pořádal historický jarmark a městem šel průvod lidí v historických kostýmech v čele s Janem Žižkou, jedoucím na fríském koni…
Uvnitř kostela
Stará škola, která byla díky slavnostem otevřená, upoutá kolemjdoucí mansardovou střechou pokrytou šindelem…
Davča v dobové školní třídě (v přízemí) s panem učitelem…
V patře se pak nachází muzejní expozice: ložnice, kuchyně, ukázky textilní výroby, staré hračky a jiné…
Do prohlídky mlýna Dřevíček, kde jsme se měli sejít s ostatními, zbývala půlhodina, proto byl čas k návratu do auta, zaparkovaného na Masarykově náměstí. Ale co to? Jan Žižka má zrovna proslov před radnicí, záhy v čele skupiny vyráží a proud lidí v historických kostýmech nám blokuje výjezd z parkoviště…
Když se nám podařilo vyjet z parkoviště, průvod lidí se Žižkou v čele zablokoval cestu, po které jsme potřebovali vyjet z náměstí…Což o to: pohled na macatou chlaďasovu prcku také nebyl k zahození, ale čas běžel…Musela jsem žhavit Martu na telefonu, aby věděla, že to na čas do mlýna nemůžeme stihnout. Naštěstí se dalo přidat se ke skupině i v průběhu prohlídky…
Mlýn Dřevíček se nachází u obce Velký Dřevíč. Jedná se o mlýn válcový, který byl zřízen v letech 1919-1939 a paráda na té vší parádě je, že nám byly předvedeny stroje v chodu za asistence pana mlynáře, který po celou dobu odpovídal na naše zvědavé dotazy…
A že bylo na co koukat: nikdy bych nevěřila, jak rychle může takový mlýn šlapat a kolik randálu vyplodí…
Naše zaujatá skupina…Marta s Milanem byli ve svém živlu a nám ostatním se prohlídka také líbila. A kdybyste viděli, co všechno Davča natočil! Nevynechal snad jedinou řemenici, kolečko, detailíky v pohybu (1 video…200 MB!)…
Součástí prohlídky byla i návštěva kuchyně s obrovskou vyhřátou chlebovou pecí, kde jsme mohli ochutnat chléb zde upečený. K mání byly celé pecny, krajíce nebo krajíce se škvarkama!
Při cestě zpět na penzion se někteří z nás zastavili na oběd v této příjemné hospůdce ve Velkém Dřevíči…
Jídlo bylo skvělé…
Ve 13 hodin se konaly ve společenské místnosti Penzionu č.2 výměny, prodej a aukce pohlednic i s těmi, kteří přijeli jen na otočku…
Robert se opět ujal role licitátora. Nechybělo ani „ukazovátko“ (vždy si nějaké najde a přizpůsobí)…
Jeho proslovy a vyvolávání opět pobavily celou naši sešlost…Napětí zavládlo hlavně u vzácných kousků vydavatelství Florenc a neobešlo se bez salv smíchu, kdy se Zdenka s přítelem vzájemně přehazovali, i když on kupoval pro ni…
Stejně jako loni došlo i na zábavnou soutěž,…
…což se stává, když jsou série pohledů k mání pouze 2 a zájemkyně 3…
Po 15 hodině jsme vyrazili společně do Police nad Metují. Čekala nás návštěva Muzea Merkur a Muzea papírových modelů. Cestu od penzionu nám na chvíli zablokovalo přehánění stáda krav, což byla pro nás další atrakce…
Před Muzeem Merkur v Polici nad Metují…
Kolik hodin a pevných nervů musela stát zhotovitele tato velká vláčkodráha…Vyřádili se tu hlavně chlapi, kteří zavzpomínali na dětství se stavebnicemi Merkur (dnes jsou šíleně drahé!)…
Model místní radnice…
Daleko nadšenější jsem byla z Muzea papírových modelů, kde nám Robert (autor některých exponátů a knihy o tomto zajímavém oboru) domluvil osobní uvedení paní ředitelkou. Byla velice milá a dokonce na závěr věnovala hromadu vystřihovánek i s nůžkami a lepidlem. Chlapi se večer ve společenské místnosti sesedli u stolu a vyzkoušeli si slepit prasátko…
Na tohle bych nervy neměla: papírová autíčka velikosti ořechové skořápky…
Ve vitrínách jsme si mohli prohlédnout různé druhy zvířat…
Moc se mi líbily modely rozhleden, hradů a zámků, majáků…
Nasvětlený model Svatovítské katedrály v Praze…
Po návratu na Selský Dvůr jsme tak porůznu pobíhali: někdo hrál fotbal na hřišti, někdo dál vyměňoval pohledy, jiní vnadili koníky v ohradě…
Toby a Hvězda (syn s matkou) přihlíželi dění na hřišti…
Koníci byli velmi fotogeničtí…
Společná fotografie (chybí 3 muži)…V neděli po snídani se postupně každý loučil a rozjížděl po okolí. Někdo zamířil do Adršpachu, někdo rovnou domů a naše rodinka do Ostašských skal a Broumovských stěn. Počasí přálo procházkám skalními městy…
Na závěr nezbývá než dodat, že jsme si sraz parádně užili, neboť vše proběhlo bez problémů. Doufáme, že se sejdeme zase za rok (s některými třeba i dříve) a velký DÍK patří Martě, Jarmile a Robertovi za organizaci a výběr krásné lokality…