Prázdniny si užíváme plnými doušky. Už dlouho jsem měla vymyšlenou trasu přes Bradlo, kterou zvládnou hravě i děti. Na výlet se mi podařilo zlanařit i babičku (moji mamku) s mojí neteřinkou a synovcem. Děti společný výlet přivítaly s nadšením, tím spíš, že dlouho nejely vlakem. Počasí vyšlo a nic nám nebránilo v realizaci…
V 8 ráno jsme vyjížděli vlakem ze Šternberka do Libiny. Čekala nás trasa 7 km Úsovskou vrchovinou přes vyhlídku Bradlo do Nové Hradečné, odkud bychom jeli vlakem domů. První fotečka je pořízena nedaleko nádraží v Libině na modré turist. značce…
Babička s vnoučaty nad Libinou…
Po modré stále vzhůru…nejprve přes louku, kde se děti rozeběhly chytat motýly do kšiltovek…
Výhled na Libinu a okolní kopce…
Motýl s vosičkou…
Děti objevily na cestě srdíčkový kámen…
Borůvkové jazyky… Po celou trasu běhali, tam brouk, tam motýl, maliny, borůvky, hříbky,…Z klacků vytvářeli na stezce šipky pro další turisty, aby prý trefili.
Odpočinek…
Pózování s kládami na vlastní žádost.
Na kládě i s babičkou…
Při výstupu jsme se kochali pěknými výhledy a zobali borůvky…
„Chlapi sobě“
Pohádkový les…
Výstup proběhl parádně. Děti se v lese zabavily, nikdo nemrčel, že ho bolí nohy. Tím spíš, když v místě zvaném „Tři kameny“ narazily na šipku k pokladu!
Proběhlo napínavé pátrání po pokladu. A padaly hlášky: „Kde jen může být?“ „Budeme muset kopat. Mami, máš sebou motyku?“ „Určitě nám ho vyfoukli ti, co šli před náma!“
Nakonec byl poklad objeven! Do pukliny ve skále vysoko nad zemí někdo napasíroval zlatě natřený kámen…
Hledači pokladů…
O kousek dál ve směru na Bradlo našel každý nějaký hříbek…
Zajímavé porovnání podle letokruhů…
Objevili jsme velké ložisko borůvek a nemohli jsme se odtamtud hnout…
Nacpali jsme bříška i kyblík…
Pozorování hmyzáků na lesní cestě…
Pod vrcholem Bradlo stojí altánek. Pro mě novinka. Nebyla jsem tu několik let…
Novinkou je i ze dřeva vyřezaný čert, jistě z dílny p.Halouzky…
K vyhlídce stačí vyjít pěšinkami mezi kameny…
…a vystoupat schůdky ve skále. Ovšem-přibyly nášlapy jako náhrada za prošlapané schody.
Společná fotka na vyhlídkové plošině: měli jsme štěstí, alespoň chvíli jsme tu byli sami. Áďovi výška nedělala dobře, tak s ním babička sešla dolů…
Výhled z Bradla…
Vím, že tato kovová konstrukce je tu už déle, přesto pro mě je novinkou. Když jsme sem chodili s kamarádkou a jejím tátou v době základky, byly tu jen kameny a zábradlí. Chtěli jsme se s dětma zapsat do vrcholové knihy, bohužel byla rozcupovaná a stránky po jednom listě nacpané ve schránce. Škoda.
Vyhlídka Bradlo zezdola…
Po odpočinku a svačince jsme vykročili po červené turist.značce směr Nová Hradečná, odkud nám jel za hodinku vlak…Jde se stále z kopce, měli bychom jej stihnout…
Kopírovali jsme novou naučnou stezku, na které je několik zajímavých zastavení…
Děti zaujaly hlavně dřevěná zvířátka. Kromě srnky tu byl i divočák, sova,…
…a také zajíc.
Výhled cestou dolů…
Mládež nám utekla na posed…
Babička je z legrace chtěla chytat do síťovky…
U nás je prostě krásně i v obyčejném lese…
Děti v ječmeni, v pozadí Nová Hradečná, odkud nám jel za cca 20 minut vlak…
Zbyla i troška času ukázat neteřince, čím jsme se jako holky bavily dřív…
Zbývají poslední kroky k vesnici, jedna ulice a jsme na nádraží…
Super! Ještě nám zbývá 10 minut na příjezd vlaku. Hurá na hřiště u nádraží…
Koleje v Nové Hradečné, vedoucí do Libiny. Očekáváme příjezd vlaku…
Výlet se nám vydařil podle plánu, děti byly nadšené, trasa nenáročná, zabavily se, pořád něco objevovaly a zkoumaly.Doporučuji všem rodinkám s dětmi od 7-mi let !!!
Více fotografií na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/Dobrodruzna_vyprava_Libina-Bradlo-Nova_Hradecna…3.7.2014