Snažím se, co to dá, dohnat restíky z léta. Času je málo, určitou dobu nebyla na psaní chuť a v porovnání s loňským rokem jsme tolik nevýletovali. Po návratu z dovolené Davčovy prázdniny pokračovaly a tak jsme se po nějaké době rozhodli pro výlet. Poprvé však ve třech…Volba padla na Moravský kras a první zastávka se konala ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních…
Jeskyně se nachází u města Sloup a má dva okruhy. My jsme si vybrali zelenou trasu.Skála před jeskyní upoutá už zdálky…
Na začátku chodby visí plakety dvou badatelů…
Přestože jsme na sebe navlékli všechno teplé oblečení, které jsme sebou měli, stejně mi byla zima (8 stupňů)…
Krápníková výzdoba je tam nádherná!
Zaplatila jsem si focení a i když jsem měla zmrzlé ruce a používala hlavně zábradlí k udržení času, vyplatilo se…
K zajímavostem jeskyní patří mimo jiné i krásná prosvětlená záclona a kostra medvědice, která tu byla nalezena. Zde vidíme její repliku, pravé kosti byly odvezeny do muzea, neboť vlhkostí trpěly…
Dech beroucí můstky nad propastmi…
…tam dolů mohou už jen speleologové.
Původní osvětlení v jeskyni se dodnes dochovalo…
A přechody nad propastmi pokračují…
Chodník…foceno přímo ze země. Dobře jsem si tady vyhrála.
Zaujal nás sestup o patro níž po tomto točitém schodišti…
U nejhlubší propasti musela naše skupina na vyzvání průvodkyně křičet „AHOJ“, abychom slyšeli tu parádní ozvěnu…
Na konci prohlídky jsme vstoupili do jeskyně „Kůlna“, která byla i východem z naší trasy…
Kromě filmu, který běží na plátně, jsou tu k vidění vitríny s kostmi různých zvířat, nalezených zde…
Jeskyně Kůlna
Zpětný pohled při opouštění jeskyně…
Východ z jeskyně Kůlna…
Suvenýry, bufet a parkoviště u jeskyní…Musím říct, že jsme dlouho tak zajímavou jeskyni neviděli a určitě návštěvu Sloupsko-Šošůvských jeskyní doporučuji!!!
Ze Sloupu jsme odjeli do Veselice, kde jsme zaparkovali a vyšlápli pouhých 500m k rozhledně Podvrší. Jde o nenáročnou trasu bez krkolomného stoupání…
…zato samotná rozhledna je mazec (32m). Pro mě extrém, přesně tento typ nemusím. Cvakalo mi a pořádně.
Výhled z rozhledny Podvrší: Veselice a Vavřinec.
Na obzoru se tyčí televizní vysílač Kojál (600m), který je 3. nejvyšší stavbou v ČR a je dvojče vysílače Krašov.
Dále jsme chtěli do Punkevních jeskyní a hledali co nejkratší cestu bez velkého přejíždění. Na radu pána, který prodával lístky na rozhledně, jsme sjeli do osady Nové Dvory, kde jsme nechali auto na prašném miniparkovišti. Pokračovali jsme lipovou alejí 1 km ke zřícenině hradu Blansek. Když prý sejdeme dolů, staneme přímo před vchodem do Punkevních jeskyní. Pán ovšem jaksi zapomněl podotknout, že jde o sešup jako hrom! Ale v jednom pravdu měl: byla to nejkratší cesta…
Zelená turist.značka nás přivedla na toto místo a odsud začal pořádný sešup…
Zřícenina hradu se nachází o něco níž ve svahu, musí se k němu sestoupit …
Kluci na Blanseku…
Část hradu Blansek…Zbytky zdí, věží či příkopu nacházíte na celém svahu…Dolů k lanovce a vchodu do Punkevních jeskyní je to odtud nějakých 500m, ale z prudkého svahu. Sestupovali jsme po sotva znatelné pěšině, klikatící se v serpentinách. Horší krpál jsem zažila snad akorát na Malé Fatře. Navíc cestička byla zarostlá, místy se ztrácela v houští a byly přes ni na několika místech spadené kmeny stromů, které nám daly pořádně zabrat. Mužíček držel celou cestu synka pevně za ruku a připadalo nám to jako celá věčnost, než jsme slezli dolů…
Když jsme najednou vystoupili z té džungle u lanovky, připadali jsme si jako Tarzan ve městě…nemohli jsme chvíli uvěřit, že jsme to zvládli!
V jeskyni Davča na vosí bodnutí hned zapomněl. Jeskyně a zříceniny má nejraději…
Co dodat: Punkevní jeskyně stojí za vidění !!!
Označení, kam až sahala voda při povodních…
Velmi působivé bylo, když průvodce zhasnul světla a ve tmě jsme poslouchali krásnou skladbu…prý abychom si vychutnali akustiku.
Tomuto útvaru říkají „Anděl“…jeho podstavec se skládá ze stovky minijezírek, vytvořených kapající vodou…
A potom…vyšli jsme na dně propasti Macocha…
Davča vydechnul: „Tady je to jako v pohádce“…
Byla jsem tu kdysi jako dítě se svými rodiči, na prohlídce, lodičkách i na horní plošině propasti. Tenkrát tam nikdo nevybíral peníze za podívání se dolů. A protože s tímto „kšeflem“ nesouhlasím, ráda jsem si podívání dolů odpustila…
Měli jsme štěstí, že se prohlídka konala, neboť 2 dny před naší návštěvou a také 4 dny po ní prý skočili dolů sebevrazi a byl tu zákaz vstupu. Nechápu, jak tohle někdo může udělat. Já bych neskočila ani bungejumping! Když pominu tuto smutnou stránku Macochy, pohled z ní je dechberoucí, nádherný, stěny porostlé mechem, jako potažené hedvábím…
Naše trasa pokračovala plavbou po ponorné řece Punkvě…
Odtud, bohužel, pouze jedna máznutá. Z kývající se loďky a při chabém osvětlení se fotit z ruky nedalo. Plavbu jsme si pěkně užili, pohledy do osvětlené vody se skalními mosty stojí zato!
Lodní mezipřistání s prohlídkou Masarykova dómu. I zde nám předvedli, jak vypadá tma v jeskyni, pouze to okénko v krápníku svítilo…
Další část naší plavby vedla úzkými prostory, kde jsme museli shýbat hlavy…
Vyplouváme z jeskyní…
Na závěr pohled z pevniny…
Davča si přál jet vláčkem, tak jsme si řekli: když už jsme tady…a jeli jsme 2km do Skalního mlýna.
Skalní mlýn: Kateřinská jeskyně již byla zavřená, ale nevadí, něco si musíme nechat na příště! I tak jsem nedoufala, že stihneme navštívit 2 jeskyně za den!
Doufali jsme v návrat k autu lepší cestou než přes Blansek, ale v IC i vláčku nám tvrdili, že nejlepší je jít opět přes Blansek. Nechtělo se nám, ale co nám zbývalo. Vláček nás tedy odvezl zpět k lanovce a nás čekal výstup ke zřícenině…K našemu překvapení nám „lezení po břiše“ nahoru trvalo kratší dobu, než sestup dolů. Nahoře jsme byli „natotata“.
Poslední fotka pochází z lipové aleje u Nových Dvorů, 20m od auta…
Všechny fotografie naleznete na tomto odkaze na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/Sloupsko-Sosuvske_jeskyne,rozhledna_Podvrsi,_Blansek,_Punkevni_jeskyne…18.8.2013