Na tento výlet s rodinkou jsem se moc těšila, neboť jsem ho plánovala od loňského roku. Počasí nám vyšlo dokonale a až na Davčovy karamboly to byl super výlet…
Auto zanecháváme na hlídaném parkovišti Hubert v Karlově Studánce a v 9:30 už šlapeme po žluté turistické značce vzhůru…
Zkraje potkáváme sem tam někoho, žádné davy a to mě těší…
Voda si zurčí mezi kameny, v lese příjemný chládek, co víc si přát…
Přichází první můstek, který zdoláváme bez větších potíží…
Na prvním můstku v otevřeném údolí nastávají komplikace: Davča jde vepředu, otáčí se na můstku, vrazí nohu mezi desky a ta mu propadne a zarazí se až o koleno. Nastává pláč, zděšení, páčení nohy z můstku a kontrola kostí. Najednou je kolem nás turistů jako máku. Nějaká paní nabízí fixaci nohy…Naštěstí není nutná, kosti drží. Jen koleno modrá pod odřeninami. Dáváme přestávku, ubezpečujeme, že to bude dobrý. V tu chvíli kolem prochází tábor s cca 30-ti stejně starými dětmi. Rodiče s ještě mladšími dětmi. Vyvracím manželovu kritiku, že jsme s takovým výletem měli počkat, až bude větší…
Tina zvládá všechno bez problémů, i schůdky a žebříky. Trpělivě čeká, až Davča rozhýbe nohu a půjde se dál…
Kousek před vstupem do lesa z otevřeného údolí zažíváme další šok: naše motovidlo šlápne na okraj stezky, hlína se utrhne a už hezky jede po zadku a také ladným kotoulem z prudkém 4 metrového svahu dolů do potoka! Krve by se ve mě nedořezal!!! Manžel shazuje ze zad batoh a jede po zadku za ním. Nevím, jaký zázrak se stal, ale vážně, vážně se mu nic nestalo!!! Z leknutí řve na celé kolo a kolem se opět tvoří hlouček turistů, kteří jsou svědky, jak vytahuji nahoru dítě i manžela na vodítku naší jorkšírky. Kvalitní to výrobek!Slzavé údolí našeho klučiny doplňují slova: „Mami, raději se vrátíme, já chci domů.“ Jsme však za polovinou cesty a jít dolů by bylo těžší než nahoru. Následuje věta: „Mě je to tak líto, že jsem vám zkazil výlet…“ Následuje hlubový oddech, že to všechno dobře dopadlo…
Loni jsme zvládli Janošikovy diery na Malé Fatře bez úrazu a na Bílé Oppavě se nám málem zmrzačí. Zbytek cesty hezky za ruku, ani na chvíli nepustit…
Po předešlém šoku konečně něco fotím…
Tento úsek byl nejhorší. Když jsem tudy šla poprvé, stezka nebyla tolik prošlapaná. Přibyl dokonce řetěz…
Stoupáme z údolí na širší lesní stezku, napětí povoluje, chata Barborka se blíží…
Sem tam se objevují kvetoucí rostiny…
Moje zlatíčka po výstupu Bílou Opavou…
Pod Ovčárnou…
Kousek pod Barborkou…Podle plánu usedáme na oběd na chatě Barborka. Davča si pochutnává na borůvkových knedlících a prohlašuje pozitivně: „Mám dobrou zprávu. Mě už ta noha nebolí!“
Pokračujeme tedy v plánu: vydáváme se k výstupu na Praděd…Dnes se žádné masivní davy turistů nekonaly, šlo se nám dobře.
Odpočinek s výhledem na Dlouhé Stráně…
Nosálek
Naše rodinka konečně na Pradědu!!!
Výhled do údolí…
Trochu se nám zatáhlo, ale nevadí. Cíl se blíží a dnes se podíváme i na vyhlídku…
Novinkou oproti loňsku je socha Praděda od p. Halouzky z Jiříkova. Jeho sochy poslední dobou nacházím snad v každém městě i vesnici…
Výtah nás odváží na vyhlídku, odkud se nabízí nádherná panoramata…V trávě piknikuje mládež mimo vyznačenou stezku. Asi jim nějak nedošlo, že jsou z vysílače vidět.
Chata Kurzovní
Chata Ovčárna, vpravo pod svahem střecha Barborky…
Cesta k vysílači…
Po sestupu z vyhlídky následuje největší atrakce dne, díky níž Davča překonal bolístky: sjezd Praděda na terénních koloběžkách…
Musím říct, že největší strach jsem měla právě z koloběžek, aby se kluci nevysekali. Tohle však dopadlo na výbornou.
Tina jela se mnou: jízdu si vychutnávala v tašce, zavěšená na mém krku. Za chvilku jsme předávali koloběžky na Ovčárně a hned nám jel autobus dolů do Karlovy Studánky…
Měli jsme spoustu času, bylo teprve půl 4. V klidu jsme zašli okoštovat minerální vodu do Pitného pavilonu, pak na točenou zmrzlinu a kulaté oplatky.
I zde přibyla socha od p.Halouzky…
Nemohli jsme minout sochu jelena. Na něm jsem, coby dítko, vyfocená i já…
Procházka parkem…
Výstava kamenů…
Cestou zpět k parkovišti jsme nečekaně potkali kamarádčinu maminku, která tu byla na léčebném pobytu. Jaká náhoda…
Ostatní fotografie jsou na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/Bila_Opava,_Praded_a_Karlova_Studanka…18.7.2013