Nastala dovolená, na kterou jsme se (moje rodinka a fenka Tina), společně s Blančou, Ladikem a jejich dvěma klučiny Lukáškem a Filípkem, půl roku těšili. Hurááá na Šumavu!!!
Masarykovo náměstí v Pelhřimově právě prožívalo sraz veteránů…
Pelhřimov je královským městem s historickým jádrem a městskou památkovou rezervací…
V podzemí Šrejnarovského domu č.p.10 (sídlí tu IC) se nachází zajímavá expozice Pelhřimovské PEKLO, kam jsme měli namířeno. Všichni kromě Davči, který tam odmítal vstoupit. Nakonec jsme do podzemí Masarykova náměstí sestoupili všichni i přes scény a protesty našeho 6-ti letého uličníka. Ono takové peklo občas neuškodí…
Po schodech jsme sestoupili do mezipatra, kde se nacházel tento, na první pohled umělý, čertík. Ladikovi kluci se s ním vyfotili, náš ani náhodou.
Z podzemí se linuly strašidelné hlasy a byla tam tma jako…v pekle.
Zajímavě vypadá stůl s Knihou hříchů, do které se zapisuje kostí. Vpravo je vchod do úzké černé chodby a nad ním cedule s nápisem: „Vstup pouze na vlastní nebezpečí!“ Šla jsem na průzkum. Tápala jsem rukama po stěnách, nebylo vidět ani na krok. Ostatní na mě volali: „Mami, radši se vrať.“ „Teto, co tam vidíš?“
„Dekorace“ na stěně…
Záhořovo lože
V zadní místnosti sídlil Lucifer a zřejmě se právě chystal hodovat…
V místnosti jsme se dlouho nezdrželi, náš synek měl „lufta“…
Náš tatínek stoupl na váhu a…propadl peklu.
Po PEKLE následovala návštěva MUZEA STRAŠIDEL, které se nachází ve středověkém sklepení purkrabského domu č.p.17 na náměstí (vstup: dospělí 25,-/ děti 15,-). Jde o unikátní expozici strašidel, vyskytujících se v minulosti i současnosti na Vysočině. Na fotografii je „Klekánice“, která se nejvíce zapsala do povědomí těm našim klučinům…
U každého strašidla jsme si mohli na ceduli přečíst popis, výskyt, pracovní dobu a charakteristiku.Polednice
Drak
V Pelhřimově jsme dále navštívili vyhlídkovou věž kostela sv. Bartoloměje…Rarita: mají tu 2 velké plyšové kozy a protože je Pelhřimov město rekordů, pokoušejí se o nový rekord, kolik turistů s nimi vystoupá nahoru a dolů.
Jeden z pěti zvonů ve věži…
Výhled z věže sv.Bartoloměje na Masarykovo náměstí…Museli jsme si pospíšit, protože bylo za 10 minut 12 a kdo prý zůstane nahoře, odbíjení zvonů je docela rachot…
Stín zábradlí na ochoze věže…
Před odjezdem z Pelhřimova jsme se naobědvali v restauraci hotelu Slavia, na první pohled typické stavbě z dob minulých, ale místními nám byla restaurace doporučena a nelitovali jsme: ceny lidové a jídlo dobré. Potom jsme město opouštěli a pokračovali do Hoštic u Volyně, slavné obce z trilogie „Slunce, seno…“
Projeli jsme obcí a zaparkovali na „Ranči Šimona Pláničky“…
Místní JZD slouží jako filmový skanzen, k vidění je např. autobus „Zemák“, Vencova motorka a jiné…
Na tabulích i budovách jsou k vidění nápisy s nezapomenutelnými slogany z filmů…
Kluci se vyřádili ve skákacích hradu, my dospělí u této tabule…
Ve stánku u restaurace je k mání „Troškovica“ a různé filmové suvenýry…
Bez krále českých pohádek a režiséra Zdeňka Trošky, na kterého jsme na ranči náhodně narazili, by naše návštěva Hoštic nebyla úplná. Právě odcházel ze zahrádky restaurace a když viděl, jak se na něj usmíváme, vykročil k nám a hned nám podával ruku. Následně jsme si krátce povídali a zvěčnili se, přičemž mi pan režisér povídá: „Pořádně se přitulte na můj pupek…“
Plni dojmů jsme se vypravili na náves…
Nejdřív jsme se nemohli zorientovat, který z domů vlastně patřil filmovým Škopkovým. Je to dům uprostřed se satelitem, jen brána nám jaksi neseděla a místní lidé nám vysvětlili proč. Majitelům vadil zájem turistů, kteří jim neustále nahlíželi do dvora, proto původní železnou bránu nahradila vyšší zeď s bránou dřevěnou…
Nalevo od Škopkových bydleli Konopníkovi a v tomto domě se Zdeněk Troška narodil. Na zdi je nápis s jeho podobiznou hned vedle této filmové malůvky. Také je tu penzion a občerstvení se suvenýry…
Hned vedle se nachází hřbitov s kostelíkem, tak jak si jej pamatujeme z filmu. Jen by mě nenapadlo, že všechno leží takto pohromadě…
Na místním hřbitově najdeme i hrob zpěváka Michala Tučného…
Kostelík se hřbitovem ještě jednou…
Hřbitov a zámeček od sebe dělí pouze jediný dům. Zámeček, před kterým se strhla fackovací bitva na svatbě Blaženy a Vency, má nyní červenou barvu a plocha před ním je celá zatravněná…
V dolní části návsi stojí dům s malovaným jelenem…
Bylo pěkné se do Hoštic, které Zdeněk Troška proslavil, podívat, nicméně si dovedu představit, že přílišný zájem turistů může obyvatele obce obtěžovat (viz nová brána Škopkových).Vrátili jsme se k JZD, koupili nějaké suvenýry a odjížděli vstříc šumavským kopcům…
Více fotografií naleznete na tomto odkaze:http://acijka.rajce.idnes.cz/Pelhrimov_a_Hostice…28.7.2012