Byl svátek, u nás od rána svítilo sluníčko a tak jsme vyrazili na Hukvaldy. Dalším z cílů tohoto dne bylo město Štramberk, kam jsme se už dlouho plánovali podívat. Mapu s počasím jsem studovala ještě večer předtím: mělo být 18-20 stupňů a slunečno. Skutečnost však dopadla úplně jinak…
Hrad Hukvaldy (když se počasí umoudřilo)
Konečně jsme se rozhoupali a pořídili jsme si dálniční známku, jejíž výhody užijeme v následujících měsících vícekrát: úspora času a „masáž“ svalů i kostí zadara… Za Olomoucí jsme tedy najeli na dálnici a upalovali směrem na Příbor. Někde u Hranic se obloha radikálně změnila: před námi se zjevila šedivá neproniknutelná clona a blankytná modř zůstala v našich zádech. Zároveň s mračny se citelně ochladilo. Když jsem vystoupila na náměstí v Příboru, myslela jsem, že mě trefí: zima jako na Sibiři, bylo tam jen nějakých 7 stupňů, ledový vítr, po slunci ani památky a já v triku, tenké turistické bundě, tříčtvrťáky a sandály! Podobně na tom byl zbytek mé rodinky…První věc, kterou jsem udělala byla, že jsem popadla synka a běželi jsme (ač nerada) k Vietnamcům, kde jsem malému rychle koupila teplejší teplákovou soupravu a oblékla mu ji na věci, co měl na sobě. Co my dospělí – my to nějak přežijeme…Šokovala mě místní šedivá kostkovitá radnice z dob komunismu, kde se IC nachází, ba ani město na mě neudělalo větší dojem. Zda to bylo naštváním z chladu, nevím, posoudit můžu, až se tam třeba někdy dostanu za lepšího počasí…Protože zde bylo IC zavřeno a stejně se nedalo nijak více chodit v takové kose po městě, brzy jsme z náměstí odjížděli na Hukvaldy…
Po příjezdu do rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka, obce Hukvaldy, jsme zaparkovali na přeplněném placeném parkovišti a vydali se vzhůru k Hukvaldské oboře, kde se na vrcholu kopce rozprostírá mohutná zřícenina hradu. Cestou jsme míjeli tento kostelík…
Nad kostelíkem se nachází vstupní brána do Hukvaldské obory. Od ní se jde širokou alejí…
Kolem se rozprostírají louky a lesy, kde se pasou daňkové. Jedno stádečko jsme zahlédli…
Památník lišky Bystroušky…
Od památníku jsme se vydali po uzší asfaltce serpentinami do kopce…
Podél cesty roste 7 statných buků s obrovskými kořeny, což láká turisty (a hlavně děti) ke šplhání. Výjimkou nebyl ani náš Davča.
Vstupní brána hradu Hukvaldy…Vlevo od ní se rozprostírá hluboké údolí, bohužel výhled kazila kašovitě šedivá obloha…
Druhá brána hradu, kde se nachází pokladna. Zatím se k ní ještě dalo dostat, při návratu dolů přibyly stovky turistů, až vchod a okolí pokladny zcela ucpaly…
Kaple sv. Ondřeje na Hlavním nádvoří…
Největší radost udělaly synkovi veteráni, kteří zde měli sraz a postupně najížděli na nádvoří…
Hrad se postupně rekonstruuje a nachází se tam několik ochozů s vyhlídkami, na které stojí zato vylézt, ideálně za pěkného počasí. Nám se to podařilo částečně, neboť slunce se ukázalo až kolem 13 hodiny…V této části hradu- tzv.kulatině neboli mottě se pořádají koncerty…
4. hradní brána…
Pohled na hradní palác, kamenný most a 5. bránu, za kterou je další nádvoří…
Hradní palác…zde najdete několik zajímavostí:
Studna na mininádvoří, kam každou chvíli hodí nějaký návštěvník minci…
Za mřížemi sklepení číhá drak…
Při troše zvídavosti objevíte i tento komín v jedné pidimístnůstce…
Vystoupit se dá na ochoz i na samotný vrch hradu…
Kopřivnice s vrcholem Bílá hora, na němž je rozhledna, kterou jsme později navštívili…
Pohled z hradního paláce na kamenný most…
Pohled na nádvoří u paláce se zaparkovanými veterány…
Výhledy se nabízejí i z obvodových zdí hradu…
Konečně se ukázalo slunce, to mu to ale trvalo! Zároveň s ním se na hrad přihnaly tlupy návštěvníků, ještěže jsme byli už na cestě dolů. Každopádně doporučuji hrad navštívit, je vážně krásný…
Restaurace „V oboře“ nedaleko vstupní brány…Od hradu jsme sešli stejnou cestou k bráně, kde na nás čekala kamarádka Hanka s rodinou a společně jsme navštívili TROPIC Hukvaldy. Před nějakým časem jsem zakoupila na Slevomatu rodinné vstupenky do této botanicko-zoologické zahrady, voucher měl jen určitou platnost a bylo potřeba jej využít. Nejvíc se těšily samozřejmě děti…
TROPIC Hukvaldy naleznete v této ulici, nalevo od vstupní brány do obory. Na stránkách člověku připadá, že jde o velkou zahradu s výběhy zvířat, skutečnost však je poněkud jiná. Jsem ráda, že jsem zakoupila voucher pro celou rodinu za pouhých 50,- protože plné vstupné (dospělí 60,- , děti 40,-) se mi po prohlídce zdá poněkud přemštěné. Po vyslechnutí odcházivších návštěvníků nejsem sama…
Jedná se o domek ve svahu s menší zahradou, ve které si majitel vyhrál s kameny, rostlinami, keři a pěstováním všemožných dřevin. U domu se nachází 2 skleníky: v jednom jsou voliéry s papoušky (kakadu a ara-ten mluví), leguán a orchidee, ve skleníku v podkroví domu pak citrusovníky, palmy, voliéra s papouškem Žako (mluví) a všemožnými rostlinami.V zahradě překvapí drátěná klec se slepicemi, holuby a bažanty, pidivýběh s kozami a volně se pohybující kočky bengálské i obyčejné. Toť vše k minizoo…My dospělí jsme byli trochu v rozpacích, dětem se ale líbilo.Některé z rostlin si můžete zakoupit. Celkově vzato: podobnou minizoo by si mohl na zahradě otevřít kdekdo z nás, obdivuji pánovu odvahu. Byl však na nás milý, tak jsou mé pocity rozporuplné…
Ve verandě domu nám pán ukázat sbírky motýlů a brouků. Nenechte se mýlit, šlo vážně jen o pár krabiček na stěnách.
Rostlinám se tu daří, to se musí nechat…
Rajčenka…
I takovou úrodu si můžete odnést domů…
Čínská zahrada…
Pán nám ochotně ukázal koťátka…
Po shlédnutí jsme se rozloučili s Hankou a její rodinkou, oni šli do obory, my jsme pokračovali do Štramberka. Sluníčko už hřálo aspoň natolik, že mi nemrzly ruce ani nohy a nejektaly mi zuby…
Fotografie z Hukvald ZDE:http://acijka.rajce.idnes.cz/Hukvaldy…8.5.2012