Na tento slavnostní den jsem byla pozvaná jako fotografka a kamarádka, která na poslední chvíli přiložila ruku k dílu…Od Marty mi, stejně jako několika dalším, přišla pozvánka, která mě chytila za srdce a kterou zde uveřejňuji s jejím souhlasem:
Osada Dašov se nachází asi 15 km západně od Třebíče (v obci Štěměchy odbočit vlevo a projet mezi loukami a lesem).Jela jsem na Dašov nesčetněkrát, tak už se mi nemůže (jako poprvé) stát, že jsem přejela odbočku a dojela až do Předína.Znám celý příběh mlýna a vím, s jakou vervou a obdivuhodnou pílí Marta se svou rodinou a nejbližšími přáteli po několik let vyklízeli a zpřístupňovali jeho prostory, kolik pátrání, objevů, síly a potu je stálo, abychom i my ostatní mohli spatřit muzeum s exponáty téměř 200 let starými a pochopit tehdejší systém chodu strojů…Na otevření mlýnského muzea jsem se velmi těšila a držela Martě palce, neboť toto místo považuji za svůj další domov, pokaždé se tu cítím velmi příjemně. Zásluhu na tom má nejen čerstvý vzduch a klidné prostředí, ale hlavně přátelství a pohostinnost celé rodiny.Svým příjezdem s Kristýnou jsme doplnily chybějící článek pozvaných hostů a společně jsme zasedli ke konzumaci Martiny výborné jehněčí svíčkové, která nemá konkurenci…
Ve víru všech příprav stačila Marta domalovat rodokmen předků a doplnit fotografiemi…
Slavnostní křest muzea proběhl v podobě prvního zásypu zrní, roli křtícího přijal kamarád, zpěvák a muzikant Petr Bende…
Zároveň došlo na přípitek a k udělení několika titulů: Zdenka s Alešem (majitel bělouše Drobečka) za vydatnou pomoc na mlýně získali pravé mlynářské diplomy…
Čestným občanem Dašova se stal i Petr…
Marta dostala od Zdenky a Aleše tento krásný dort…
Po přípitku a předání dárků naší paní mlynářce a její rodině jsme se na zhruba hodinové prohlídce dozvěděli mnoho např. o historii Dašova, dějinách mlynářství, o technologii zpracování obilí a lnu a další zajímavosti…
Expozice muzea je rozdělena do několika sekcí…
Všechny Martin výklad zaujal…
Milan byl pověřen filmováním…
Pár dalších fotografií z expozice mlýnského muzea…
Uvnitř mlýna se dochoval systém soukolí, které je funkční…
Z mlýnského kola se dochovala pouze středová hřídel. Naším společným snem je obnovit mlýnské kolo…
Společná fotografie na závěr prohlídky…
Na zahradě nás zvědavě pozorovaly ovce romanovské…
…a koník Drobek, se kterým vznikla další společná fotografie. Tentokrát beze mě, neboť stativ zůstal v prostorách muzea…
Po prohlídce jsme se vrhli na ochutnávku všech dobrot…
Došlo na krájení dortu, na kterém jsme si všichni pochutnali…
A nejen na něm: své kulinářské umění opět potvrdila Táňa se sladkými i slanými dobrotami…
Martinu výtečnou svíčkovou ocenil i Petr…
Tento skvělý den jsme zakončily v dámské sestavě výstupem na horu Mařenku, při kterém nás skrápěl déšť. Nemůžu se dočkat, až na jejím vrcholu bude stát slibovaná rozhledna, ze které spatříme daleké výhledy do kraje.
Zapsaly jsme se do návštěvní knihy mlýna s přáním, aby to mlýnské kolo “klapalo co nejdřív” a každý z nás přispěl dobrovolně a s radostí nějakou částkou do hrnce s názvem “konto kolo”.
Zájemcům o návštěvu Dašovského mlýna prohlídku doporučuji a odkazuji na stránky majitelů, kde najdete potřebné informace a kontakty:http://mastna.com/