Letošní MAZINBLECH organizovala Jitka a společně jsme se těšily, co letos zažijeme. Počasí však stále stávkovalo, takže se letošní sraz odvíjel v duchu návštěv několika památek, ochutnávání dobrého jídla a relaxu…
V restauraci Selský dvůr ve Vyškově…
Náš letošní MAZINBLECH začínal u Marty, kde jsme přiložily ruku k dílu při dokončování muzea, zde na expozici pytlů…Foto: Jan Mastný
Mlýnské muzeum 14 dní před otevřením…
Sobotní dopoledne jsme zahájily skvělou grilovačkou. Maso i plněné žampiony neměly chybu!
Po výborném jídle jsme se vydaly k předem domluveným cílům: nejprve na zámek Budišov, který slouží jako Zoologický depozitář. Najdete v něm vycpaniny zvířat a ohromí vás rozmanitostí jednotlivých druhů…
V obci se nachází kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Gotharda s otočnou korouhví podle vzoru španělské Sevilly…
Další naší zastávkou bylo město Velké Meziříčí (do této restaurace jsme si sedly později na pohár)…
Farní chrám sv. Mikuláše zlákal Jitku a mě k výstupu na vyhlídkovou věž…
Náměstí s radnicí…
Výhled z věže na město, zámek a na dálniční most Vysočina…Z vrchu jsme zahlédly i Martu, jak se promenáduje po náměstí…
Z věže jsme spatřily i Novou synagogu, která dnes (bohužel) slouží jako obchod !
Při sestupu jsme se zastavily u zvonů: největší se jmenuje „Mikuláš“ a váží 2180 kg. Blížila se celá hodina a já se bláhově domnívala, že uvidíme, jak zvony odbíjejí. Připravily jsme si prsty do uší a…nic! Paní u pokladny nám vysvětlila, že jsou nastaveny na vyzvánění jen 2x denně a nahoře nesmí nikdo být, jinak by to vedlo k poškození sluchu. Paní po nás již zavírala a nabídla nám možnost podívat se do staré synagogy, která se nyní opravuje. Dokázala o památkách pěkně povídat a hezky se poslouchala.Co chvíli nás zlobil déšť, utekly jsme před ním do restaurace na pohár a pak jsme ještě chvíli couraly po náměstí. V jedné boční uličce jsme objevily luxusní veřejné WC!
Jitka nevěřila svým očím: „Takovej luxus, to by u nás v Chomutově nepřežilo ani hodinu!“
Prudký déšť nás zahnal do auta, byl nejvyšší čas vyrazit se ubytovat do Vyškova. Jíťa zajistila pěkný pokoj v „Selském dvoře“, který sousedí přímo se ZOOparkem.
Kvůli příšernému dešti se nedalo dělat nic jiného, než lenošit a koštovat místní speciality…
Místní restaurace je útulná a selsky oblečená obsluha velmi příjemná…
Po haluškách jsme si s Jitkou dopřály „Mascarpone“. Konečně jsem tu lahůdku ochutnala…Marta měla nějaký rebarborový moučník, ve kterém našla maliny. Ale byl také dobrý.
Lákala nás myšlenka na wellness nabídku, ale po spatření ceníku jsme se spokojily s plnou vanou horké vody a hromadou pěny v koupelně našeho pokoje. Čas jsme si našly i na manikúru a P-shine…Ani nevím, kdy nás přemohl spánek, ale před ním jsme si ještě povídaly. V noci a hlavně nad ránem jsem zaslechla ze ZOO různé zvířecí zvuky. Člověk měl pocit, že spí uprostřed džungle…
Další den jsme po skvělé snídani formou bufetu vyrazily na prohlídku města. Ve vyškovském zámku se nachází muzeum města, bohužel bylo zavřeno…
Pobavil nás chlapík, který tam meditoval a prováděl prvky tajči…
Naše kroky vedly dál na Masarykovo náměstí…
Místní IC se nachází vedle renesanční radnice s vyhlídkovou věží…
Nalevo od radnice se dá využít zkratky k zámku pěkným renesančním podloubím…
Masaryko náměstí ještě jednou. Vidíte to počasí?
V parku u zámku se zelenali kaštanoví ježci…
Tři grácie okupují lodžii v zámeckém parku…
Po prohlídce města jsme se rozhodly pro návštěvu ZOOparku, sousedícího s hotelem, kde jsme byly ubytované…
Byla jsem tu celkem nedávno, přesto jsem zaznamenala novinky. Jednou z nich byl selský dům s expozicí…
Marta krotí berana. Ví jak na něj, vždyť ho má doma…!
Pštrosík nevěděl, co si o nás má myslet…
Ve výběhu pro morčátka přibyly makety domečků, které můžou hlodavci plně využít…
Jíťa se skámošila s oslíkem…
…chvílemi měla sebevražedné sklony…
Nakonec jsme se i na koni projely!
„Já, maličká včelařinka…“ Foto: Marta MastnáV budově, navazující na selský dům, si můžete vyzkoušet různé včelařské oděvy.
Jitka si zakoupila pytlík s krmením pro místní zvířátka a pajcovala s tím kdeco. Ovce byly nadšením bez sebe a málem ji, chuderu, povalily. Věta: „A pak že neskáčou!“ mi zní stále v uších…
Poslední fotka byla pořízena nedaleko východu. Byl to skvělý nápad, jít do ZOO…
Závěrem chci říct: přestože nám letos nevyšlo počasí, zažily jsme zase spoustu srandy, s váma, holky moje, není nikdy nuda! Už teď se těším na další MAZINBLECH…
Více fotografií najdete na rajčeti:http://acijka.rajce.idnes.cz/MAZINBLECH_2011_Dasov,_zamek_Budisov,_Velke_Mezirici,_Vyskov…29.-31.7.2011