Když mě dlouholetá kamarádka Marta před nějakým časem poprosila, jestli bych ji zavezla na koncert Petra Bendeho a jeho kapely, souhlasila jsem. S Martou jsme spolu za kluky cestovaly již vícekrát, ovšem tentokrát koncertoval Petr ve čtyřech městech v jednom dni. Měly jsme v plánu zvládnout alespoň dva koncerty na této šňůře…
Marta dorazila vlakem z Třebíče již večer před tím, abychom stačily naplánovat trasu a udělat gelové nehtíky. Ráno o půl 9 jsme vyrážely autem od našeho domu pod silně zataženou oblohou. Protože první z koncertů začínal až ve 14 hodin, rozhodly jsme se navštívit některou z pamětihodností.
Volba padla na zámek Hradec nad Moravicí, který nezklamal. Je krásný jak zvenku, tak uvnitř a vy, kdo váháte, jestli jej navštívit, odpověď zní: rozhodně ANO. Počítejte však se 70-ti minutovou prohlídkou na 1. Okruhu. Zámek se dělí na Červený zámek a Bílý zámek (foto nahoře: parkoviště před branou Červeného zámku).
Věž Červeného zámku, kam se dá vystoupit…
Bílý zámek. Hodně mi připomíná zámek v Boskovicích…
Části zámku jsou propojeny chodbou, ve které jsou nejen krásné vitráže, ale i úžasná dlažba…
Bílá věž, která se nachází v parku za Bílým zámkem. Napravo od ní se konal svatební obřad…
Když jsme se vracely k autu, právě jedna nevěsta přijížděla…
Po prohlídce zámku jsme zamířily rovnou do Oder, kde se konal první z koncertů. Dělnický dům jsme našly snadno a zaplatily jsme pouze 60,- při průchodu mezi stánky na místní slavnosti města. Marta se uvolnila, teprve až vyslídila pódium, což je prý základní pravidlo po příjezdu na koncert.
Kluci už byli také na místě. Do koncertu zbývala více než hodina, měly jsme tedy prostor na přivítání se s nimi a krátké popovídání. Jako vždy jsem se mezi nimi cítila příjemně, jakoby mě dávno adoptovali do rodiny. Napadlo mě, že by bylo dobré pořídit společnou fotografii dokud jsou čilí a rozhlédla jsem se kolem. Opodál postávaly dvě moderně vyhlížející ženy, tak jsem směle jednu z nich poprosila, zda by nás mohla vyfotit. S údivem jsem pak sledovala, jak mi se svou kamarádkou pózují…Petr se k nim hned přidal a přibral i Martu. Jak mi později docvaklo- byly to Kamélie…
Po oficiálním zahájení slavností nastoupil na pódium Band. Plac před pódiem byl volný, lidé posedávali na lavičkách daleko od pódia, jen jedna odvážná paní se odhodlala vlnit uprostřed placu. Přidaly jsme se s Martou zboku, aby lidé viděli a fotily jsme kluky z různých úhlů.
Kolem nás pobíhal fotograf s našlapanou výbavou a poté se mě zeptal, jestli jsme místní a zda bychom se přidaly k němu do fotoklubu.
Pája to pořádně za bubny rozjel…
Na pár písniček nám sprchlo, ale vystačily jsme s bundami nad hlavou. Na závěr kluci spustili „Nad horú svítá“ a my jsme vytvořili s jedním klukem a dvěma trsajícími ženami pohupující se řadu. Po koncertě se Petr ptal, jestli se ještě někde uvidíme. Mlžily jsme, že už jedeme domů, ale stejně nám na to neskočil.
Hoši byli rozdovádění a prováděli různé kousky…
…hlavně Dan s Petrem chytali co chvíli záchvaty smíchu…
Po koncertu byla ohlášená autogramiáda a my s úsměvem sledovaly, jak lidé obléhají Petrův stůl se dvěma bodyguardy. Nemohly jsme zůstat déle, čekal nás nejnáročnější přesun: z Rožnova do Budišova.Obě jsme zívaly, snažily se studovat ukazatele a hlavně stíhat (ještěže se dnes policii nechtělo ven do promáčeného dne). Nechápu, proč na některých silnicích chybí ukazatele v jednom směru a jsou jen do protívky. Tak se stalo, že jsme zajely k Potštátu místo silnice k Budišovu. Utrpěly jsme časovou ztrátu, ale jak jsme později zjistily, kluci zakufrovali taky a dorazili těsně po nás.
Zaujaly jsme své stanoviště u pódia a obdivovaly kluky, jak zvládají, dnes již potřetí, zapojovat všechny šňůry a chystat nástroje.
Poté již vypukl koncert, který nepokazilo ani špatné počasí (vítr, zima, déšť). Lidé běsnili a sotva jsme se nadály, stály jsme ve druhé řadě! Místní pubizny nám div nevypíchaly oči, jak skákaly s prsty dovrchu. Koncert vydařený, lidé nadšeně řvoucí, kluci na pódiu rozdovádění, jakoby předtím vypili každý barel Red Bullu. A co víc…já už byla taky „rozbedněná“.
Petr s Pájou to umí za bubny pořádně rozbalit!!! Foto: Marta Mastná
Kluci se do toho obuli s takovou vervou, že mnozí jedinci neodolali a zatoužili si zatancovat s Petrem přímo na pódiu. On je však bez přerušení zpěvu hravě zvládl, když je vyprovodil vstříc východu z pódia.
Petr Bende ve čtyřech světelných odstínech…Foto: Marta Mastná
Závěrečné ovace nebraly konce. Málem jsme ohluchly a ochraptěly, jak jsme samy řvaly. Paní organizátorka pozvala Petra, aby odpočítal ohňostroj, který nebyl z náměstí moc vidět, zato byl slyšet.
Foto: Marta Mastná
Davy fanynek zabarikádovaly Petra v obřadní síni, kde se jim podepisoval a ochotně se s každým fotil.Tady si vybavuji moment, kdy se s ním zatoužila fotografovat na mobil početná skupina romské mládeže. Když potom odcházeli, zaslechla jsem jednoho z nich, jak se hlubokým hlasem ptá ostatních: „A kdo to byl?“
Shrnutí: najetých 313 km, 60,- za vstup v Odrách, jídlo cca 150,- , skákací chlupatý pavouk pro synka 50,-……………….fajn den.
Některé z Martiných a mých fotografií můžete shlédnout na: www.petrbende.cz