V sobotu 7.5. se konal již 5. sraz sběratelů pohlednic psů pod záštitou našeho Klubu sběratelek (lů). Organizátorka srazu- Jarmila Hrubá- vybrala místo setkání v Penzionu Mánes v Čechách pod Kosířem.Jelikož jsem chtěla poznat i „pejskařky“ z Klubu a setkání se konalo takřka „za humny“ od mého bydliště (a přestože pohledy se psy sama nesbírám), vypravila jsem se na sraz také…
Na místě určení jsme se měli sejít kolem 12 hodiny. Vyjela jsem z domu o něco dříve, abych se mohla zastavit v Drahanovicích.
V Drahanovicích se nachází 28 metrů vysoká Černá věž ze 13.-14. století…
Vloni napodzim jsem na ni chtěla vyšplhat, bohužel bylo zavřeno, proto jsem se na její návštěvu těšila při cestě kolem na sraz. Tentokrát návštěvě věže a získání Turistické vizitky do deníku nic nebránilo (a také tu mají moc hezké razítko!)Milá paní, hlídající věž, mi příjemným hlasem pověděla o historii a poté jsem si prohlédla všechny 4 patra věže. Schodů tam bylo dost nato, aby se mi pěkně zatočila hlava… S výsledkem jsem byla spokojená, kéž by se všem památkám dostalo oprav a takové péče…
Na sraz jsem dorazila jako 5. v pořadí a seznámila jsem se s lidičkama, co dojeli chvíli přede mnou. Brzy se začali sjíždět ostatní: někdo měl za sebou dalekou cestu, například Jitka cestovala až z Chomutova! Nejdřív ze všeho jsme se pořádně najedli…
Na přetřes přišly i zážitky z cestování do zahraničí, čas ubíhal a když dorazili úplně všichni, začalo se vyměňovat, kupovat, prodávat, obdivovat, radovat z ulovených kousků do sbírky.Protože pohledy se psy nesbírám, snažila jsem se prohodit aspoň s každým pár slov, ale jak se na stole objevily krabice s pohledy, všichni je vzali útokem a nechtěla jsem je v jejich zápalu rušit.
Foto: Marta MastnáNabídla jsem Milanovi, že mu pomůžu se stříháním samolepek: sedli jsme si hezky na sluníčko, popíjeli Kofolu a stříhali a stříhali, dokud se slunce neschovalo za střechu penzionu.
V jeden moment za námi všichni naběhli a Milan Mastný nás zvěčnil pro společnou fotografii…
Po večeři naladili Marta s Robertem kytary a hodili do placu několik skvělých písniček. Ráda jsem se k nim (se svým vytím) přidala…
Pějící Marta
A na závěr ještě jedna popsaná společná fotka…
Většina sběratelů nocovala v Mánesu do dalšího dne, já jsem musela v 10 večer zvednout kotvu.Nezbývá než závěrem dodat:- jsem ráda, že jsem poznala nové lidičky- ráda jsem se s vámi zasmála- ráda jsem si zazpívala- ráda jsem si prohlédla Turistické deníky Jarmily a Roberta a Jitky- a ráda vás zase někdy uvidím….