4.1. jsme mohli všichni v dopoledních hodinách pozorovat zatmění slunce, které se jen na chvíli vynořilo z černých mraků…Chvíli potom padla nad našim městem příšerná mlha, která vydržela asi hodinu a pak se najednou vyjasnilo nebe. Skočila jsem do auta, cestou jsem přibrala kamarádku Hanku a vyjely jsme si na malý fotovýlet…
Původně jsem si konečně chtěla nafotit zimní krajinu, zasněžené stromy, jinovatku…Když jsme vyjely nad vesnici Chabičov, nebe se začalo zatahovat a bylo po výhledech. Nechtěla jsem to vzdát, proto jsme pokračovaly za modrou oblohou přes Mutkov, Lomnici, Arnoltice…
…až jsem zatoužila po snímcích zasněžených Jeseníků. Kdo by byl tušil, že je v Jeseníkách méně sněhu jako u nás! Kdybych se na cestu připravila s tím, že jedeme do Jeseníků, mrkla bych nejdřív na internet, jenže můj nápad uzrál teprve cestou.
Kochaly jsme se zasněženou krajinou se stromy, opleskanými sněhem, až jsme dojely do Rýmařova, kde byla totální obleva, na stromech nic…Už se mi nechtělo vracet, pokračovaly jsme do Karlovy Studánky a žasly, že tam všude byly holé stromy a na kopcích již prosvítala tráva!
Co naplat, můj záměr nevyšel, tak jsme si udělaly alespoň krátkou zastávku u zamrzlého pramene v Karlově Studánce, Hanka jej viděla poprvé a stejně jako loni mě, i jí vzal dech…
Na zpáteční cestě jsme udělaly ještě pár fotozastávek se zjištěním, že zasněžená krajina s opleskanými stromy začíná někde u vesnice Stránské a drží až k nám…
Ve Stránském jsme viděly v ohradě u cesty dva koně, jeden z nich mi někoho připomněl…
Ačkoliv tento rychlovýlet nesplnil má očekávání, přece jen jsem o něco bohatší: provětrala jsem se, popovídala s kamarádkou a např.hrad Sovinec jsem nikdy předtím v zimě neviděla…Pár dalších fotografií naleznete ZDE.