Když mi kamarádky nabídly, jestli s nimi chci jet na celodenní výlet do lázní v Jeseníku, neváhala jsem. Evča do lázní vezla svou dcerku Ivanku s babičkou a tak Hanču a mě vzala sebou…
Vyrazily jsme autem kolem 10 dopoledne směrem na Rýmařov a ve 12 jsem již kupovala turist.vizitku v lázeňském domě Bezruč, zatímco holky vyřizovaly formality.Ivanka s babičkou dostaly pokoj ve Wolkerovi a rovnou se šly naobědvat. Evča, Hanka a já jsme zašly na oběd do nedaleké restaurace, kde jsme si pochutnaly na báječné svíčkové s knedlíkem.Evča pak s Ivankou čekala na prohlídku u paní doktorky a my s Hankou jsme zatím vynosily věci do pokoje v horním patře s krásným výhledem na hory. Kdyby nebylo zataženo, šel by vidět i Praděd…Hanka začala s vybalováním věcí, než se holky vrátí a já jsem se vydala na procházku lázněmi, přestože počasí mi nepřálo a chvílemi drobně pršelo.Na úvod by se hodilo pár informací o lázních:Lázně leží na svazích Studničního vrchu asi 2 km nad městem Jeseník v nadmořské výšce 620 m a je odtud krásný výhled na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.Místo je vhodné k léčení horních a dolních dýchacích cest, potíží krevního oběhu a nervové soustavy a léčí se tu podle metod Vincenze Priessnitze. O jeho léčebných metodách se můžete dočíst ZDE.
Od Wolkera jsem pokračovala vzhůru k lázeňskému domu Priessnitz, míjela jsem obchůdky, cukrárnu, solnou jeskyni a tento parčík s jezírkem:
Pokračovala jsem alejí pod Priessnitzem a nedaleko schodiště objevila tuto supermoderní lavičku:
Přemýšlela jsem, jak se asi na takové lavičce sedí, ale nedonutila jsem se to vyzkoušet.
Od Priessnitze jsem pokračovala alejí na Kolonádu, na které se nachází kaple, několik pramenů, památníků a odpočivadel.
Z tohoto místa je pěkný výhled na rozhlednu Zlatý Chlum…
Prošla jsem celou Kolonádu, navštívila místní IC za účelem získání několika cenných informací a zamířila jsem na Jižní svah, kde se nachází „Cesta života“.Jedná se o uměle modelovaný svah s řadou sochařských kompozic, které vytvořil brněnský sochař Jan Šimek. Najdete tu 11 kamenných objektů.
Pohled z vrchu Jižního svahu na Priessnitze a IC…
Poprosila jsem jednu zamilovanou dvojici, aby mě vyfotili a doufala, že kameny ještě chvíli vydrží…
Z Jižního svahu vedly mé kroky do muzea (rodný dům VP). Nachází se zde stálá expozice zakladatele lázní Vincenze Priessnitze o jeho životě a lázních Gräfenberk.Po vstupu do místností se spustí audio záznam a vy si můžete při poslechu všechno prohlédnout.V expozici jsou doklady Priessnitzova života i díla, osobní předměty (rodinné šperky), vodoléčebná literatura, originály rukopisů a také dokumenty, které zájemcům přibližují vývoj lázní po zakladatelově smrti až do současnosti. Mezi zajímavosti expozice patří maketa lázeňské scény z 19. století nebo figurína samotného Priessnitze v životní velikosti. Tato expozice má přispět k oživení zájmu o osobnost geniálního léčitele Vincenze Priessnitze a přiblížit jeho odkaz dnešnímu člověku.Vydržte až do konce, kdy k vám hlubokým hlasem promluví sám Priessnitz:“Zastav se, člověče, v dnešní uspěchané době…Jen Ty sám jsi pánem svého zdraví… zdraví je to nejcennější, co máš…“Jeho slova na mě hodně zapůsobila, měla jsem až husí kůži a musím uznat, že ve všem, co řekl, měl naprostou pravdu.
Pistáciový koktejl v luxusním suterénu sanatoria Priessnitz..Foto: Lumíkova samospoušť
Po občerstvení jsme s holkama prošly evropskou raritu- nedávno otevřený Balneopark, který tvoří umělý potůček, několik jezírek s různou hloubkou, vodopády, Priessnitzova lavička, sprchy pod širým nebem a další „lákadla“, doplněná návodem s přesným postupem.Díky projektu za 17,5 milionu korun ožily procedury, které Vincenz Priessnitz před více než 160 lety s úspěchem ordinoval svým pacientům z celého světa.Paráda, přesto pro mě, teplomila, nepochopitelná věc: Jak může někdo vlézt do ledové vody (6-10 stupňů) a za počasí, jaké právě bylo (10 nad nulou, pro mě neuvěřitelná „kosa“)???Lidé se tady ráchali jako u moře při 40 stupních celsia! Při pohledu na ně jsem měla husí kůži a zuby mi drkotaly zimou, takže se divím, že nemám rozmazané fotky (díky za stabilizaci!).
Sprchy s ledovou vodou pod širým nebem…
Skotské střiky
Otužování po kotníky a masáž chodidel
Musela jsem se tohoto pána zeptat: „Vy jste Terminátor?“
Věřím, že tyto metody zaručeně léčí, bohužel bych se nikdy nedonutila vlézt do tak ledové vody (zkoušela jsem ji prstíkem a málem mi umrznul).Ráda jsem viděla metody na vlastní oči, lázně jsou krásné a všechno moc zajímavé, otužilci zde mají ráj a teplomilové (jako já) jen třeští oči.Po rozloučení s Ivankou a babičkou jsme z lázní odjížděly. Blížila se sedmá hodina večerní, rychle se zešeřilo a cesta zpět byla nečekaně dobrodružná.Povídaly jsme si s holkama, co se nám v životě stalo záhadného, když se ze tmy vynořovala všelijaká zvířata a Evča měla co dělat, aby něco nesrazila.Nejčastěji se vyskytovaly ropuchy, hovící si v klidu uprostřed vozovky. Chvílemi jsme jely slalom, jak jim Evča vyhýbala. Následovaly srny na silnici, veverka, postupně nám pod kola vběhli 3 psi, kočka, vletěl netopýr a nakonec nás u krajnice stopovala liška!Nedivila bych se, kdybychom potkaly na silnici ten večer i dinosaura…Tímto děkuji holkám za zajímavý výlet s napínavým zakončením…Fotografie z lázní jsou TADY.