Krásné počasí mě, kamarádku Laďku a naše děti, zlákalo k dalšímu výletu…Už dlouho jsem si říkala, že bych se někdy ráda podívala do míst, kde se natáčel velkofilm „Johanka z Arku“ a můj manžel jezdil jako komparsista na natáčení…
Vlastně jsem to všechno tehdy zbuntovala já. Rozhodla jsem se jít na kompars a protože jsem tam nechtěla být sama, přemluvila jsem manžela a ten zase kamaráda.Vzpomínám, že jsme ve frontě vyplňovali formuláře, má přednost byla, že zvládám jízdu na koni. Postupně nás oblékali do nějakých ošuntělých středověkých hadrů a fotografovali jako v kriminále. Jistý prošedivělý pán, co měl kompars na starost, mě poplácal po obličeji se slovy: „Potřebovali bychom, abyste ještě zhubla v obličeji.“ Málem mi vypadly oči z důlků, chtěli mě zřejmě do vyhladovělého města.A jak to dopadlo? Oba je vzali a mě ne. A i kdyby mě přece jen vybrali, pár dní nato jsem měla nečekaně ruku v sádře a bylo po nadějích…Manžel a kamarád pravidelně jezdili na natáčení a pak mi líčili své zážitky. Přiznávám- záviděla jsem jim…Byla to pro oba zajímavá zkušenost, Mila Jovovich se kolem nich proháněla na koni, kterých bylo ve stájích asi 600, dobývali hrad, což bylo místy nebezpečné a jindy byli plní humorných situací…Je to už pár let a konečně jsem se tam také podívala…Dopoledne jsem se synkem zajela za koníky p.Kubeši do V.Bystřice a protože jsme měli čas do vyzvednutí Laďky a Nelči, udělali jsme zastávku na Svatém Kopečku.
Prošli jsme se ke kostelu ( je odtud krásný výhled na tu naši rodnó Hanó ) a nakoukli jsme i dovnitř, což vážně stálo zato ( i malý oněměl, což se zřídka stává).V Dolanech jsme vyzvedli holky a pak už jsme uháněli na Hartu.
Projeli jsme Moravský Beroun, přejeli přes hráz přehrady a mířili do Leskovce. Zde jsme zanechali auto na parkovišti a vydali jsme se prozkoumat zátočinu. Hladina byla po nedávných deštích místy vysoko a cestičky byly zatopené. Místní občané nám poradili vystoupat polní cestou mezi louky, byl odtud krásný výhled…
Protože jsme chtěli ještě i na druhý břeh ( zjistili jsme, kde se film natáčel ), přejeli jsme znovu hráz, udělali jsme si procházku podél břehu a pak jsme ještě zastavili na dvou místech. Zarazilo nás, že každá asfaltka končí závorou a vede přímo do vody.Poslední naše zastávka byla vesnice Roudno a protože čas pokročil, po prohlídce zátočiny jsme vyrazili k domovu.
Foto: samospoušť
Viděli jsme půlku přehrady a příště můžeme prozkoumat zase tu druhou, je tam opravdu krásně.Další fotky naleznete v Galerii.