Když mi Jitka zavolala, že mají Chinaski koncert v Litovli a ptala se mě, jestli by u nás mohla přespat, s nadšením jsem souhlasila. A co víc: šla jsem na koncert s ní…
Ve 14hod jsme odjely do Litovle a výhodně zaparkovaly kousek od náměstí, kde se slavnosti konaly.
Po spatření pódia uháněla Jitka držet fleka a já se vydala na obhlídku náměstí, kde byly různé stánky. Program už probíhal na vymezené ploše, taneční vystoupení, mažoretky, ukázky zásahu hasičů, motorky,…
Od 15hod se na pódiu spustil program. Kolem se pohybovalo několik fotografů a jakoby se domluvili, všichni měli Nikony. Tehdy jsem už uvažovala o zrcadlovce, jen jsem stále neměla jasno, jakou. S jedním jsem se dala do řeči, prý jakmile si pořídím zrcadlovku, to své „prdítko“ už nevezmu do ruky.Neměl pravdu: i když zrcadlovku vlastním, na svého kompaktního „Lumíka“ nedám dopustit, skvěle se hodí na cestování v sedle, do míst, kam se nedostanu autem a pěšky je to daleko. Oba fotoaparáty mají své přednosti, které mohu střídavě využívat.
Miss Monika Žídková
Dalibor Janda
Vystoupení mi zkazila nepříjemná zkušenost s nemožnou pečovatelkou s chovanci z ústavu.
Jak mě natlačili na zábrany, stála jsem na jedné noze, navíc zaklíněná a začalo se mi dělat špatně.
Po tomto zážitku nechápu, jak může někdo tak neschopný pracovat s postiženými, zbytečně je vystavovat zranění a svými nevhodnými komentáři je podněcovat ke špatnému chování. Bylo mi z toho smutno…
Náladu mi zlepšil Ivan Mládek a jeho věrní humoristé- Mrázek, Pešák, Pitkin, Plačková a další…Nasmály jsme se, až nám slzy tekly proudem. Zazpívaly jsme si s nimi písničky jako „Jožin z bažin“, vyslechli Ivanovy nové vtipy, ocenily Pešákův tanec,…
Ivana Mládka a jeho partu vystřídali Olympic revival-Pták Rosomák. Nemám ráda, když někdo opakuje, co už tu bylo, nicméně musím uznat, že hoši z Blanska Olympiky dobře imitovali.
Poté se chystaly nástroje a proběhla zvuková zkouška skupiny Chinaski. Zpoždění koncertu bylo o 2 hodiny. Jitka už byla na kluky pořádně nažhavená a když naběhli na pódium, vyskakovala 2 metry do vzduchu. I když tento žánr není moje krevní skupina, dalo se to poslouchat. Zabavila jsem se s Jitčiným foťákem, (před koncertem mě postupně „zradily“ oba akumulátory), bavilo mě fotit členy kapely v různých pozicích a v různé barvě světel. U Michala Malátného se mi podařilo zachytit pár super grimas…
Hned po koncertu jsme se s Jitkou řítily dozadu a šmejdily kolem, abychom zjistily, jestli Chinaski udělají autogramiádu. Za chvíli začali organizátoři snášet stoly a židle. Trpělivě jsme čekaly, než se skupina vysprchuje a přijdou za námi. Moc lidí dozadu nepřišlo, málokoho napadlo, že bude autogramiáda, dopředu nic neřekli. Neměla jsem sebou nic, co bych jim dala podepsat, ale když už jsem s Jitkou na Chinaski, to by bylo, abych se vrátila bez podpisů! Naštěstí si donesli karty s fotkama. O jednu jsem si řekla a už bylo na co podepisovat.
Jitka byla vybavená z domova fotkama z koncertů, které si vždycky nechá podepsat a vloží si je do šanonu. Sotva jsem došla na řadu k Michalovi, zvedl se a utekl… věřím, že byl unavený a měl podepisování plný zuby. Jíťa poprosila technika Martina, který ho doběhl a strčil mu moji kartu k podepsání. Michal se nakonec prošel a vrátil zpátky a narazil si kšiltovku, tak jsem se odvážila s nima jít vyfotit.
Jsem moc ráda, že jsem tam s Jitkou mohla být a tuto akci hodnotím (kromě nepříjemné vsuvky) jako velmi vydařenou…