Akce pizza…23.7.2009

Když mi Jitka psala, že s Dančou přijede k Martě, strašně jsem tam chtěla být s nimi…Nejdřív jsme nevěděli, jestli dostane manžel 2 dny dovolenou, protože chlapi chtěli jet se mnou a když mu ji nakonec schválili, dostala jsem nápad: převleču se za černocha a dovezu holkám pizzu…Úžasný


Domluvila jsem se s Martou na tajném příjezdě na Dašov. Když vyslechla můj plán, válela se smíchy. Holky nesměly nic tušit: pro jistotu jsem napsala Jitce mail, jak je mi líto, že tam s nimi nemůžu být.Na přepadovku jsem se náležitě připravila: od známých jsem si půjčila tuniku, od bráchy afro paruku, u vietnamců jsem sehnala levné náušnice a řetěz s orlicí, v parfumerii mě paní obdarovala vzorkem tmavého pudru, originál krabice jsem koupila v Pizzerii a už jsem se mohla jen těšit.Upekla jsem 2 plechy pizzy, nacpala to do krabic a odpoledne hurá na Dašov.Smějící seHolky měly vyjížďku na Q-ranči. S Martou jsme byly domluvené, že nám zavolá, jak se budou vracet a objedná pizzu, kterou údajně dovážejí a servírují přímo v domě. Všechno se muselo časově naplánovat, abychom nedojeli na Dašov dřív jak ony nebo abychom je nepotkali cestou.Řídila jsem, cesta rychle ubíhala, vymýšlela jsem věty a trénovala hluboký hlas, dobře jsme se nasmáli.Když jsme byli někde u Třebíče, volala Marta a vážným hlasem si u nás objednala. Dovedu si představit, jak se musela krotit, aby se nezačala chlámat…Ještěže jsem řídila a mluvil s ní manžel, který sehrál svou roli vedoucího Pizzerie v nedalekém Předíně dokonale.Zastavili jsme v Markvarticích na parkovišti za hospodou a začala jsem se maskovat. Manžel mi natřel obličej a ruce hnědým pudrem. Nepočítaně nám to zabralo více času, protože bylo vedro, pudr dělal šmouhy a musel mě 3x přetírat…Davča na mě koukal, ale naštěstí se mě nebál.Usmívající sePotřebovali jsme se vystřídat v řízení, protože jsem s napudrovanýma rukama nemohla chytat na volant.Sotva jsem vylezla z auta, zaregistrovala jsem, že se v oknech protějších domů hromadí hlavy zvědavců, zamávala jsem tedy na ně a sehrála divadélko, že vybírám popelnice.Smějící se

Foto: Robert Zink
Když jsme uháněli na Dašov, Marta urgovala objednávku: holky prý už mají hlad jako hrom, řekla jsem jí, ať se vymluví na spadlý strom.Po příjezdu na Dašov jsem auto a kluky musela nechat za rohem, aby se vše neprozradilo, kdyby holky koukaly z okna.Drapla jsem krabice s pizzou a do pusy jsem si dala 2 cherry rajčátka, abych měla kulatější tváře. Ale hůř se mi mluvilo, tak jsem je snědla a nahodila jsem vyšpulené černošské rty.LíbajícíMarta mi přišla otevřít a když mě uviděla, málem se složila!Smějící seMusela jsem ihned jednat, abych nevypadla z role. Vletěla jsem do kuchyně se slovy:“Dóbry večér, ménuju se Umba Jackson Nabinga a du vám servírovat pícu! Marta, podala náběračky, nuš a déme na tóóó!“Se svým sloganem: „Lépši nežli kulatá, je náše píca hranatá“…jsem začala servírovat na talíře a Marta chodila ohřívat do mikrovlnky.Na vyjevené výrazy holek do smrti nezapomenu! Když Jitka po chvíli vybuchla smíchem a nechtě si vylila pití, obrátila jsem se na ni: „Sléšna ma ási véjikej hlad, šé? Uš to bude, cukroušku.“ Jeden dílek na kraji ne a ne překrojit: „Ják šme to úpeklííí, to je nejááák tvrdý. Marta mótorovku!“To už se svíjeli i Milan s Honzou, kteří vše zfilmovali a vyfotili.Jitka vydávala jen jakési pazvuky, tekly jí slzy a byla rudá, jen Danča na mě civěla a vůbec mě nepoznala, ani když jsem řekla: „Tak to by už mohlo stačit, čau holkííí!“a začala tancovat s Martou po kuchyni (sama nevím, kde se ve mně vzaly ty černošské pohyby).Úžasný Danča seděla a nevěděla, co se děje. Musela jsem sundat brýle a nadzvednout paruku, teprve pak mě poznala a začala se smát! Moc mě potěšilo, že se mnou všichni sehráli roli až do konce.

Foto: Jan Mastný
Proběhlo hromadné focení, potom jsem utíkala pro kluky, pak do koupelny smýt pudr a všichni jsme se pustili do pizzy…

Milan bral Davču každé ráno na ryby, sedávali spolu na hrázi a vydrželi pěkně dlouho čučet do vody. Chodili jsme do lesa, houbařili, vymýšleli různá jídla, grilovali, zajeli jsme si do výborné cukrárny v Třebíči. Jen se nedalo koupat, počasí nám moc nepřálo a sotva jsme chtěli dělat táborák a nanosili dřevo, rozpršelo se.26.7. ráno jsme se rozloučili. Jitka s Dančou jely do ZOO v Jihlavě, my jsme se stavili na zámku v Náměšti nad Oslavou. Davča cestou usnul, proto mě kluci čekali v autě, než jsem přišla z prohlídky.Ve Velké Bíteši jsme si dali skvělý oběd v restauraci U Raušů: je vyhlášená návštěvností celebrit, podepisují se na stěny v restauraci, venku je dokonce „chodník slávy“ jako v Americe.Jestli někdy pojedete kolem, rozhodně se tam zastavte…Mrkající